EK povolila pěstovat v EU geneticky modifikované brambory

Rozhodnutí EK vyvolalo nevoli ekologických organizací. Ty obvinily EK, že ignoruje obavy zákazníků o bezpečnost těchto produktů, zvláště jejich možném negativním vlivu na zdraví.

"Rozhodnutí stanovuje přísné podmínky pěstování, aby se zabránilo možnosti, že GM brambory zůstanou na poli po konci sklizně a semena Amflory se nebudou neúmyslně šířit do okolního prostředí," dodala komise v prohlášení.

BASF doufá, že se Amflora začne komerčně pěstovat již v letošním roce. Plodina by se podle firmy mohla pěstovat v Evropě na 250 hektarech, z toho na 150 hektarech v České republice. BASF si slibuje roční příjmy z poskytnutí licence na pěstování Amflory v objemu 20 milionů až 30 milionů eur (515,7 až 773,5 milionu Kč).

Komise rovněž povolila pěstovat tři typy geneticky modifikované kukuřice vyráběné americkou biotechnologickou firmou Monsanto. Ty se mohou používat v potravinářství a jako krmivo, mohou se dovážet do zemí EU i se v zemích EU zpracovávat.

Schvalování geneticky modifikovaných plodin v EU je již dlouhou dobu předmětem sporů a rozděluje členské země. Některé z nich se k nim staví otevřeně nepřátelsky a nazývají je "Frankensteinovi potraviny", napsala agentura Reuters.

Nedávná zpráva mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA ukázala, že plocha osetá GMO v zemích EU loni klesla o 12 procent na 94.750 hektarů. K celkovému poklesu výrazně přispělo rozhodnutí Německa zakázat pěstování geneticky modifikované kukuřice. Nižší byla osetá plocha i v České republice a na Slovensku. Doposud byla jedinou GMO plodinou, která se v EU pěstuje, kukuřice odolná proti zavíječi MON 810, známá také jako Bt-kukuřice, společnosti Monsanto.

Na rozdíl od EU celosvětově plocha osetá GMO stoupla o sedm procent na 134 milionů hektarů. Největší plochu osetou GMO mají Spojené státy, celkem 64 milionů hektarů. Následují Brazílie a Argentina.