Členové komise reagovali na současný tlak na prolomení limitů v souvislosti s úvahami o řešení hospodářské krize, o konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti domácího hospodářství a rostoucí nezaměstnanosti.
Akademici odhadují, že v dalších desetiletích lze očekávat útlum uhelné energetiky, uhlí by mělo získat ve stále větší míře charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití než masivní pálení s nízkou účinností a vývoz elektřiny a tím i životního prostředí kraje do zahraničí.
Podle akademiků je nutná modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem pro obytnou a občanskou sféru, která je na rozdíl od elektroenergetiky výrazně zaostalá.
"Čas uplynulý od vyhlášení limitů ale nebyl využit pro výraznější změnu orientace našeho hospodářství od těžby a vývozu surovin a energie, od těžkého hutního, chemického a strojírenského průmyslu k sofistikovanějším výrobám s větším množstvím zhodnocení vstupů a vyšším podílem lidského umu a práce," píše se ve stanovisku.
Komise poukazuje na zvýšenou nemocnost, snížený věk dožití a zpomalený vývoj dětí u obyvatel v oblasti severočeské hnědouhelné pánve, což prokázaly výzkumy z posledních 20 let. S důlní činností souvisejí podle akademiků i problémy s obnovou lesních porostů a snahou o návrat původních dřevin a rostlinných i živočišných druhů do oblasti, pokračování těžby za limity je rizikové i z hlediska geologické nestability podloží.
Prolomení limitů by si vyžádalo likvidaci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku. Skupina Czech Coal je připravena investovat do zpřístupnění zásob hnědého uhlí za územními limity v lomu ČSA firmy Litvínovská uhelná až 22 miliard Kč. Projekt zahrnuje pořízení nové těžební technologie včetně vypořádání zájmů a přesídlení obcí.
V dobývacím prostoru Litvínovské uhelné jsou zásoby 773 milionů tun uhlí. V případě rozšíření těžby za limity by bylo možné vytěžit minimálně 287 milionů tun, to by životnost lomu ČSA prodloužilo do roku 2068. V lomu je nyní do hranice limitů možné vytěžit asi 37 milionů tun uhlí.