MPSV: Výdaje státu na nezaměstnané se loni zdvojnásobily

Na tvorbu nových pracovních míst směřují peníze ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu určené na takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti. Loni jejich objem klesl na 7,69 miliardy korun z 8,81 miliardy o rok dříve.

Za prudkým navýšením částky určené na podpory v nezaměstnanosti stojí rostoucí počet lidí, kteří ztratili práci. Na konci prosince 2009 se jejich množství zvýšilo oproti stejnému období předcházejícího roku téměř o 187.000. A nárůst tím zdaleka neskončil. Za leden a únor se počet nezaměstnaných zvedl o dalších 44.000. "Podle našich odhadů tak mohou výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti v letošním roce dosáhnout výše 16,7 miliardy korun," komentovala výhled mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.

V souvislosti s pokračujícím propouštěním bude podle odhadů ministerstva i nadále růst počet nově příchozích uchazečů o zaměstnání do evidence úřadů práce. Tudíž bude stále relativně vysoký podíl uchazečů o zaměstnání, kteří nejsou v evidenci úřadů déle než půl roku, a mají tak na podporu nárok.

Na zvyšování výdajů na nezaměstnanost se kromě rostoucího počtu lidí bez práce podstatně podílel i nárůst průměrných mezd, uvedlo MPSV. Podpora se totiž vypočítává podle platu v posledním zaměstnání. Průměrná mzda se přitom například ve třetím čtvrtletí loňského roku podle údajů Českého statistického úřadu meziročně zvýšila po odečtení inflace o 4,7 procenta na 23.350 Kč. Spolu s růstem mezd se tak zvedala i výše podpor v nezaměstnanosti. V roce 2009 to bylo o 10,2 procenta, tedy z 5309 na 5851 korun. "V dalších letech předpokládáme růst průměrné podpory v nezaměstnanosti o 4,5 až pět procent," sdělila Filipová.