Podobnou stávku Řecko zažilo před dvěma týdny. Navzdory rostoucí nespokojenosti se ale podle analytiků nedá očekávat, že by vláda od záměrů ustoupila. Problémy Řecka otřásly celou eurozónou a přispěly k poklesu kurzu eura.
Řecko se potýká s vysokými dluhy a má vysoký rozpočtový deficit. Země už přijala další úsporná opatření v objemu 4,8 miliardy eur (asi 123 miliard Kč), což odpovídá asi dvěma procentům hrubého domácího produktu. O dalších úsporách Atény rozhodly už dříve. Řecko se na konci loňského roku přiznalo k opakovanému falšování statistických dat.
Řada obyvatel Řecka považuje plán úsporných opatření za nespravedlivý. Nejvíce prý ublíží těm, kteří problémy nezavinili. Agentura Reuters v této souvislosti upozorňuje, že Řecko je zemí s rozšířenou korupcí, kde se řada lidí vyhýbá i placení daní.
Řecké průzkumy veřejného mínění ukazují, že odpor vůči úsporným krokům narůstá. Vláda chce úspor dosáhnout hlavně zvyšováním daní a naopak snižováním platů ve veřejné správě, zmrazit chce i důchody.
Řecký premiér Jorgos Papandreu v minulých dnech hovořil se zástupci několika zemí a snažil se získat jejich podporu. O finanční pomoc údajně nikoho z nich nežádal, chtěl ale součinnost. Prosadit se snažil i omezení spekulací, na což slyšeli hlavně státními v evropských zemích, ale méně už v USA.
"Demonstranti mají právo demonstrovat, krize ale není vinou této vlády," řekl Papandreu ve středu ve Washingtonu. Na návštěvě Spojených států je od neděle a setkal se už i s prezidentem Barackem Obamou.