Na pomoci v objemu 7,5 miliardy eur se koncem roku 2008 dohodla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Jedním z věřitelů, kteří byli připraveni Lotyšsko podpořit částkou 200 milionů eur (zhruba 5,1 miliardy Kč), byla i Česká republika.
Uvolňování pomoci závisí na tom, zda bude Lotyšsko plnit dohodnuté cíle fiskální konsolidace. Ty předpokládají, že Riga do roku 2012 sníží rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu, jak stanoví pravidla EU. Loni deficit překročil osm procent HDP.
"Jsem rád, že lotyšské úřady nadále plní nastoupenou cestu konsolidace a reforem, která je základem trvalého oživení," uvedl komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.
Analytici i politici jsou přesvědčeni, že Lotyšsko i další pobaltské země mají to nejhorší za sebou. Celý tento region loni kvůli finanční krizi postihl hluboký hospodářský propad, který ve většině případů přesáhl hranici deseti procent. Před krizí tyto země prudce rostly, ovšem převážně díky úvěrům, na což později tvrdě doplatily.
Česká republika už více než rok s Lotyšskem jedná o podmínkách, za nichž by zemi slíbenou část pomoci EU poskytla. Ministr financí Eduard Janota na začátku února řekl, že nechce být první, kdo Lotyšsku peníze pošle a pak "spláče nad výdělkem". Zpochybnil tak schopnost Lotyšska půjčku také řádně splatit.