Jestliže podnikáte celý život (nebo přesněji řečeno od revoluce) a nikdy jste se nezajímali o „udržení životní úrovně v době důchodu“, jak zní oblíbená mantra finančních poradců, je čas začít se znepokojovat? Objasněme si nejprve, na čem se váš důchod bude zakládat a které dokumenty se vám budou hodit k výpočtu výše důchodu a prokázání nároku na něj.
Za prvé byste se měli zajímat o to, jaký je váš důchodový věk. Snadno to zjistíte v tabulce Důchodový věk. Například Marie, která se živí prodejem šperků: je jí 52 let, vychovala jednu dceru. Narodila se v roce 1958 a podle tabulek je její důchodový věk 66 let. Do „tabulkového“ důchodu tedy půjde v roce 2024.
Roky, kdy jste si platili důchodové pojištění
Dále se zajímejte o dosažení potřebného počtu let pojištění. Jinými slovy, jde o roky, kdy jste si platili důchodové pojištění. Platit za vás mohl ovšem také stát nebo zaměstnavatel. Budeme-li se držet modelového příkladu, Marie odchází do důchodu po roce 2018 a musí tedy mít dohromady 35 let zaplaceného důchodového pojištění.
Do této doby se počítá doba důchodového pojištění v rámci pracovního poměru, činnost na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) a také samostatná výdělečná činnost, pokud je s ní spojena účast na důchodovém pojištění. Připočítat je možné také náhradní doby důchodového pojištění (podle v té době platných předpisů), například studium na vysoké škole, dobu strávenou v evidenci úřadu práce kdy dostáváte podporu nebo dobu, kdy pobíráte nemocenskou.
Tak například paní Marie chodila na střední školu, kterou ukončila v roce 1976. Pracovala potom až do revoluce kde se dalo, jako sekretářka, asistentka a na podobných pozicích. Podnikat začala v roce 1990, kdy začala v Čechách prodávat bižuterii, převážně na společenských akcích. Od roku 1977 do roku 1990 šla z jedné práce do druhé, důchodové pojištění za ní odváděl zaměstnavatel, od roku 1990 si důchodové pojištění platila sama. V současné době tedy má 33 let zaplaceného důchodového pojištění a na 35 let hravě dosáhne, v roce 2018 bude mít 41 zaplacených let.
Co když se vám nepodaří staré údaje dohledat?
Problémem v zásadě může být například status OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů) či evidence na úřadu práce bez nároku na dávky. Pokud jste vykonávali SVČ jako vedlejší (například umělecká nesoustavná činnost a podobně) a nepřekročili rozhodnou částku pro dané období, také jste nebyli účastni důchodového pojištění. Taková situace se však Marie nikdy netýkala a i kdyby – do roku 2018 pětatřicet potřebných let nasbírá docela snadno.
Aby jednou bylo možné vypočítat výši důchodu, budete dále potřebovat vyměřovací základy na pojistné z jednotlivých let. Z doby, kdy jste byli zaměstnanci, můžete počítat jako vyměřovací základ na sociální pojistné hrubý roční příjem. „Uplatňují se tak zde roční vyměřovací základy,“ říká Kamil Vařeka, tiskový mluvčí České správy sociálního zapezbečení.
U OSVČ to bude složitější. Jednak vyměřovací základ je 50 % z částky, o kterou příjmy ze samostatné výdělečné činnosti přesáhnou v rozhodném období výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Oněch 50 % procent však od poloviny roku 1993 bylo 35 %, pro rok 2004 40 %, v roce 2005 45 % a od roku 2006 konečně 50 %. Dobu před tím popisuje Vařeka z ČSSZ takto: „Od 1. 5. 1990 do 30. 6. 1993 jsou OSVČ účastny důchodového pojištění na základě zaplaceného pojistného, a to v těch kalendářních měsících, za které uhradily pojistné. Měsíční vyměřovací základ v roce 1990 a 1991 činil minimálně 400 Kč a maximálně 10 000 Kč. Měsíční vyměřovací základ v roce 1992 a do 30. 6. 1993 činil minimálně 2 000 Kč a maximálně 10 000 Kč.“
Co když se vám nepodaří staré údaje dohledat? V takovém případě stačí stačí požádat ústředí ČSSZ o zaslání takzvaného Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). To obsahuje přesný přehled dob důchodového pojištění, náhradních dob pojištění, a přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. ČSSZ by vám ho měla poslat do 90 dnů od doručení žádosti.
Pozn.: Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno a příjmení (rodné příjmení) a adresu, na kterou bude informativní list zaslán. Poslat ji můžete buď písemně na adresu ústředí ČSSZ, odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, nebo elektronicky (s elektronickým podpisem).
Důchod OSVČ do budoucna vypočítat nelze
Chtěli byste konečně vědět, jaký tedy bude mít Marie důchod? A na základě shromážděných informací také vy? Žel, naše úvaha zde končí. „Vypočítat modelový příklad do budoucna nelze, neboť nejsou známy přepočítací koeficienty k vyměřovacím základům (ty stanovuje každoročně vláda v září) a současně neznáme ostatní podmínky pro nárok na důchod,“ vysvětluje Vařeka.
"Výše důchodu se skládá z procentní a základní výměry. Výše základní výměry v roce 2010 činí 2 170 korun. Procentní výměra odpovídá délce doby pojištění a výši vyměřovacích základů v rozhodném období. Pro výpočet důchodu je rozhodný osobní vyměřovací základ pojištěnce, který je stanoven jako průměr vyměřovacích základů za rozhodné období. Skutečné vyměřovací základy, ze kterých je zaplaceno pojistné, se násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Tento koeficient každoročně stanovuje vláda svým nařízením,“ přibližuje užití koeficientů Vařeka. Jinými slovy, důchod se skládá v současné době z nějaké základní částky a potom z takzvané „procentní výměry“. A tu lze právě spočítat pomocí vyměřovacích základů a koeficientů, které každoročně stanoví vláda.
„Průměr vyměřovacích základů neovlivňuje výši důchodu v plném rozsahu. Například pro rok 2010 se částka do 10 500 korun hodnotí plně, z částky od 10 500 korun do 27 000 korun se hodnotí 30% a z částky nad 27 000 korun pouze 10%. Obecně lze říci, že vyšší vyměřovací základ vede k vyššímu důchodu, ale pokud průměr vyměřovacích základů je vyšší než uvedené redukční hranice tj. 10 500 korun resp. 27 000 korun, je částka průměru vyměřovacích základů do výše důchodu zhodnocena pouze 30 % resp. 10%,“ dodává ještě k výpočtu Vařeka. Jde jen určité upřesnění postupu výpočtu, který je dobré alespoň principielně znát – pro nás však není v tuto chvíli relevantní (v podstatě jde jen o matematický „trik“, který upravuje tvar křivky v grafu typu „čím větší vyměřovací základy, tím větší důchod“).
Vrátíme-li se k otázce výše důchodu v delším horizontu, ten jednoduše – jak vysvětluje Vařeka – nelze spočítat. Prvním problémem je výše koeficientů, které teprve budou stanoveny. Při nich se bere v úvahu především výška inflace a další parametry. A odhadnout poměrně přesně inflaci do roku 2018 je bez (funkční) křišťálové koule opravdu obtížná úloha.
Dalším problémem je legislativa a vůbec koncepce daňového systému
Jak je dostatečně známo, v celé, zejména západní Evropě, jsou problémem nůžky, které se rozevírají mezi mladou a starší populací. Jinak řečeno, příjemci důchodů stoupají, zatímco mladých, kteří by do systému přisypávali peníze, ubývá. Snižují se tak příjmy do systému, ale zvyšují výdaje. Tato situace je samozřejmě neudržitelná. Pravicové vlády se snaží jít cestou samostatnosti – každý by si podle nich v mládí četřil na své vlastní stáří. Jinou variantou je filozofie účasti, tedy zodpovědnost projevená důchodovým připojištěním motivovaným příspěvky od státu.
Levicové vlády se naopak snaží udržet stávající systém a na zvýšení příjmů do systému navrhují brát z jiných „zákoutí“ státního rozpočtu.
Budoucí vývoj tedy nepochybně ovlivní zejména vláda a přijaté zákony. K odhadu budoucího důchodu je tedy nutné předpovědět politickou i ekonomickou situaci příštích deseti a více let. A to je opravdu nesnadné.
Znamená to tedy, že nikdo neví, jak dopadnou dnešní podnikající padesátníci? Alespoň na hrubý odhad si troufá Lukáš Buřík, analytik společnosti AWD. „Do jisté míry se ještě lze spolehnout na stát. Neproběhla ovšem ještě důchodová reforma a musíte počítat, že příjem, který budete mít k dispozici při vstupu do důchodového věku, poklesne. Zatím ale do velké míry nebude ten pokles natolik dramatický jako u mladší generace,“ uklidňuje Buřík. „Stále ovšem existuje prostor pro uspoření alespoň malé částky, která povede k vylepšení disponibilního příjmu v důchodovém věku,“ radí.