"Ekonomika stále vyžaduje podporu ze strany uvolněné měnové politiky," řekl Bernanke. Argumentoval nadále slabou situací ekonomiky a poznamenal že inflace je nízká, což dává Fedu dost prostoru k zachování prakticky nulových úroků.
Fed za finanční krize srazil základní úrokovou sazbu na 0-0,25 procenta a nastartoval rozsáhlý program výkupu aktiv za více než 1,7 bilionu dolarů, včetně hypotečních cenných papírů, které byly jádrem krize. Finanční trhy nyní spekulují, kdy Fed začne vracet politiku do normálních kolejí v takzvané "exit strategii". Někteří analytici předpokládají, že sazby by se mohly začít zvyšovat na podzim.
Rozhodnutí kdy zpřísnit měnovou politiku je nyní pro Fed nejzávažnějším úkolem. Příliš brzký "exit" by mohl podkopat oživení ekonomiky, zatímco příliš dlouhé čekání by otevřelo stavidla růstu inflace a zaselo semena nových spekulativních bublin růstu cen akcií, komodit nebo aktiv jako nemovitostí, jejichž boom vyvolal hlubokou finanční krizi.
V Kongresu dnes vystoupí další přední ekonomové a centrální bankéři, kteří budou podle předložených textů vystoupení vesměs argumentovat, že strategie ultranízkých úroků skrývá značná nebezpečí. Například prezident Federální rezervní banky Kansas City Thomas Hoenig vyjádřil obavy z toho, že nízké úroky povedou k nakumulování finančních nerovnováh a ohrozí stabilitu ekonomiku. Hoenig na posledních dvou zasedáních měnového výboru Fedu jako jediný nesouhlasil se zachováním úroků na rekordním minimu.