Podle dokumentu vycházejícího ve většině případů ze situace ke konci září loňského roku už bylo na projekty přiděleno 93 miliard eur (2,4 bilionu korun). To představuje v průměru asi 27 procent z prostředků, které pro zmiňované období EU na projekty politiky soudržnosti vyčlenila. Některé státy ale dodaly starší než zářijová data, což přehled poněkud zkresluje.
V Česku to bylo podle materiálu komise 21,6 procenta z více než 26 miliard eur, které byly Česku vyčleněny. To pak představuje sedmé nejnižší číslo z 27 států.
Slováci díky 18,6 procenta figurují na třetí nejhorší pozici. Ještě hůře než oni jsou na tom Řekové s podílem 11,9 procenta a Rumuni se 14,1 procenta.
V rámci fondů bylo při debatách o finanční perspektivě pro roky 2007 až 2013 vyčleněno, kolik peněz může z unijních fondů každá země získat. Na základě rozpočtu vznikly jednotlivé národní programy, jejichž prostřednictvím se autoři projektů mohou ucházet o peníze.
Přehled, který je součástí dnešní zprávy EK, ukazuje, kolik peněz na projekty v dané zemi už bylo takzvaně "alokováno" - tedy definitivně přislíbeno, ačkoli třeba ještě nebyly vyčerpány.
Hůře než ČR na tom byly kromě zmiňovaného Řecka, Rumunska a Slovenska ještě Polsko (19,5 procenta), Rakousko (20,5 procenta) a Bulharsko (20,2 procenta). Naopak nejlépe se umístila Belgie s 61,1 procenta.
Představitelé komise nicméně nechtěli jimi prezentované údaje příliš přeceňovat. Zkresluje je prý jednak skutečnost, že některé státy dodaly data k dřívějším termínům, i fakt, že od konce září se v mnoha státech situace citelně posunula směrem kupředu.
Jako příklad rakouský eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn před novináři zmínil právě jeho domovskou zemi. V řadě jejích regionů se už prý nyní tento údaje pohybuje na hranici 40 procent.
Změny mezitím nastaly i v ČR. Podle informací webových stránek strukturalni-fondy.cz bylo k 3. březnu letošního roku schváleno v České republice 13.499 projektových žádostí v hodnotě 319,4 miliardy korun.