Zhodnocovat finance pomocí stavebního spoření bylo a je v Česku spořící strategií číslo jedna. Konkurovat v oblibě by mohly spořicí účty, kdo však sleduje jejich vývoj, může nabýt dojmu, že jsou vhodné hlavně pro vkladovou turistiku – jednu chvíli nabízí dobrý úrok ta banka, jindy zase ona. Za všechny jmenujme strmý pád sazeb ještě před rokem kralujícího eMaxu mBank a vynoření se momentální jedničky Spořicího účtu Axa Bank. Oproti turbulencím na trhu spořicích účtů představuje stavební spoření dlouhodobou jistotu. Nemůže však přijít zemětřesení v podobě vládního škrtu?
Stavební spoření může za 6 let vygenerovat výnos až 32,5 tisíce korun
Na stavební spoření je potřeba pohlížet jako na střednědobý vklad, který navíc otevírá dveře ke konkurenceschopnému úvěru na bydlení. Když už jsme si v úvodu dovolili porovnávat stavení spoření se spořicími účty, je potřeba zdůraznit, že spořicí účty vznikly primárně jako krátkodobý vkladový nástroj. S růstem jejich popularity však užívání přerostlo původně stanovenou hranici. Limity stavebního spoření jsou však natolik pevně dané, že jakákoli spořitelova nekázeň ničí celý systém.
Spoření nesmíte vybrat dříve než za 6 let, jinak přijdete o celou státní podporu a zaplatíte sankci navíc. Státní podpora je připisována ročně ve výši max. 3000 Kč, vklady jsou navíc úročeny obvykle 2 % ročně. Konečné zhodnocení záleží na tom, jakým způsobem spoříte. Existují v zásadě 4 způsoby.
Představte si smlouvu založenou k 1. lednu. Spořit můžete pravidelnými měsíčními úložkami ve výši 1667 korun. Za 6 let tak vložíte 120 024 korun a získáte 143.733 korun. Spořit lze i jednou ročně. Kdybyste vložili 20.000 Kč na začátku roku, dostanete 145.049 Kč. Při roční úložce na konci roku dosáhnete zhodnocení 142.305 Kč. Posledním způsobem je vložit celých 120.000 Kč najednou, čímž zhodnocení vygraduje na 152.492 Kč.
Rozdíly v konečném výnosu nezpůsobuje státní podpora (počítáme s vklady, které zajistí její max. výši), ale 2% úročení. Je logické, že nejvíce vytěžíte, když se vám 2 % bude od prvního dne zhodnocovat částka 120.000 Kč.
Politická sebevražda
Deficit veřejných financí loni stoupl na 5,93 procenta hrubého domácího produktu z předloňských 2,72 procenta, uvedl 1. dubna Český statistický úřad. Číslo 5,93 % není bohužel aprílovým žertíkem.
Vzhledem k tomu, že státní příspěvek na stavební spoření stojí státní rozpočet více než 13 mld. Kč za rok, je jasné, že při snižování deficitu bude jedním z kandidátů. V rámci důchodové reformy by se podle představ ministra financí Eduarda Janoty měla zrušit právě státní podpora stavebního spoření, ale i státní podpora penzijního připojištění, daňové úlevy penzijního připojištění a životního pojištění a daňový test u investic do cenných papírů (zejména akcií a podílových listů).
Faktem je, podíl výdajů na státní příspěvek stavebního spoření na celkových výdajích státního rozpočtu ČR klesá od roku 2004. Stejně tak každoročně klesá reálná hodnota státní podpory v důsledku inflace. Státní podpora se tak snižuje automaticky a trvale. „Jen pro příklad, kdyby měla být zachována reálná hodnota státní podpory z roku 2004 ve výši 3000 korun, musela by dnes činit přes 3500 korun,“ uvedl v rozhovoru pro Finance.cz Pavel Vaněk, generální ředitel společnosti Wüstenrot.
Graf: Podíl výdajů na státní příspěvek stavebního spoření na celkových výdajích státního rozpočtu ČR
Zdroj: AČSS
V České republice má stavební spoření kolem 5 milionů lidí. I když odečteme nezletilé, je to přesto hodně přes tři miliony voličů, kterým není výše státní podpory lhostejná. Tvrdit, že státní podpora zůstane určitě zachovaná v současné podobě,nemůže samozřejmě nikdo. Bát se však retrospektivních zásahů do stávajících smluv je pravděpodobně neopodstatněné.