Úřady práce se zaměřují i na nezaměstnané absolventy škol

Na celkové nezaměstnanosti se absolventi podílejí 6,6 %. Úřady práce jim proto nabízejí řadu příležitostí, jak své šance na získání zaměstnání zvýšit. Potvrdil to na tiskové konferenci i ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Mohou se například rekvalifikovat. Důležité je, aby při hledání práce byli aktivní.

Úřady práce se snaží celkovou nezaměstnanost neustále snižovat. Aktuálně například novými nebo pozměněnými formami služeb, jako jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná místa, rekvalifikace a poradenství. Kromě toho úřady práce zabezpečují stěžejní projekt spolufinancovaný z Evropského sociálního fondu „Vzdělávejte se!“. Při úřadech práce mají zastoupení i Evropské služby zaměstnanosti (EURES), které pomáhají lidem s hledáním a realizací práce v zahraničí. Od ledna do prosince 2009 našlo nové pracovní uplatnění celkem 401 929 uchazečů, z toho téměř 18 % (71 246 lidí) s přispěním úřadů práce. V prvních dvou měsících tohoto roku bylo zaměstnáno 67 120 uchazečů, z toho úřady práce umístily 8 143 lidí, tedy cca 12 %.

Opatření se týkají i absolventů škol. Mladí lidé ve věku do 20 let navíc patří mezi skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým úřady práce věnují podle zákona o zaměstnanosti zvýšenou péči při zprostředkování. Kromě poradenství jim například nabízí tvz. Job kluby a výše zmíněné rekvalifikace. Ty jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

Podle pracovníků úřadů práce musí být nezaměstnaní absolventi škol při hledání práce neustále aktivní. Rozhodujícími jsou také úroveň jejich vzdělání, klíčové kompetence – u vysokoškoláků například znalost cizích jazyků – obor vzdělání, schopnost se orientovat na trhu práce a praxe. Pokud v některých oblastech váhají, pomoc mohou hledat právě na úřadech práce. Největší překážku při hledání zaměstnání pro většinu absolventů představuje praxe v oboru, kterou často nemají.

Statisticky nejmenší šanci najít pracovní uplatnění mají absolventi ekonomických oborů nejen kvůli nedostatku zkušeností, ale také proto, že jich je na trhu práce příliš mnoho. S problémy se potýkají i gastronomické obory. Jejich absolventům kromě praxe chybí i motivace pro práci v pohostinství. Útlum výroby ztížil situaci absolventům strojírenských a elektrotechnických oborů. Nezájem ze strany zaměstnavatelů potvrdili pracovníci úřadů práce v zemědělských oborech a oborech zaměřených na obchod. Naopak vysokou šanci najít pracovní uplatnění mají absolventi zdravotnických a lékařských oborů, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Problémy by neměli mít ani absolventi učebních oborů ve stavebnictví navzdory tomu, že jim potřebná praxe také často chybí.

Možnost získat novou kvalifikaci, zvýšit, rozšířit nebo prohloubit si tu stávající, včetně jejího udržování nebo obnovování pomocí programů rekvalifikací v roce 2009 využilo celkem 44 354 lidí. To je oproti předchozímu roku o 622 více. Výdaje úřadů práce na rekvalifikace si vyžádaly v roce 2009 přes 338 milionů Kč, což je o 67 milionů více než v roce 2008. Absolventi škol v rekvalifikačních programech dostávají podporu při rekvalifikaci, a to i v případech, kdy nemají na běžnou podporu v nezaměstnanosti nárok.