Pozornost se teď soustředí na to, zda ECB chystá nějaká nová opatření v souvislosti s dluhovou krizí v Řecku. Trichet by měl také vysvětlit změny tzv. kolaterálního rámce, který ECB používá.
Depozitní sazbu, která peněžním trhům slouží jako vodítko pro minimální sazbu nákladů, ECB nechala na 0,25 procenta. Zápůjční sazba zůstala rovněž beze změn na 1,75 procenta.
Ekonomové předpokládají, že ECB nebude se zpřísňováním měnové politiky v dohledné době spěchat. Banka sama už dříve avizovala, že počká, že si bude jista, že hospodářské oživení má pevné základy. Většina analytiků počítá s opětovným zvyšováním úroků až začátkem příštího roku.