Mluvčí německé vlády Christian Steegmans i ministerstvo financí dali najevo, že zatím nenastal čas, aby vlády eurozóny přispěchaly s finanční pomocí, protože není jasné, zda takovou pomoc Řecko skutečně potřebuje. "Pověsit na stěnu hasicí přístroj ještě neříká nic o tom, zda bude někdy zapotřebí," řekl Steegmans. Dodal, že ke spuštění mechanismu pomoci bude nutné svolat setkání nejvyšších evropských státníků čili summit.
Mluvčí Evropské komise Amadeu Tardio však slova o summitu odmítl. "Nemusíme tady v Brusel organizovat velký summit ... Aktivace tohoto programu vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Euroskupiny (ministrů financí zemí eura), takže formálně to znamená schůzku, která se může v určitém formátu odehrát kdykoli," řekl mluvčí. Poukázal v té souvislosti na nedělní schůzku ministrů, která ukázala, že Euroskupina se dokáže scházet a rozhodovat velmi rychle.
Německo označuje nedělní dohodu, v níž ministři financí zemí eura specifikovali objem a podmínky pomoci Řecku, za pouhé "technické upřesnění" plánu, na němž se vlády eurozóny dohodly 25. března v rámci summitu EU. Mluvčí ministerstva financí Michael Offer uvedl, že cílem nedělního rozhodnutí bylo uklidnit trhy, které březnová obecná dohoda nijak neuspokojila a situace na trhu řeckých dluhopisů se po ní naopak povážlivě zhoršila.
Ministři eurozóny v neděli dohodli, že celkový dispoziční úvěr od zemí eura a Mezinárodního měnového fondu má dosáhnout 40-45 miliard eur a jeho úrok bude asi pět procent. Mohla by to být vůbec největší mezinárodní finanční záchrana jedné země, větší než minulé programy MMF pro Mexiko nebo Argentinu.