Nové komplikace zvýšily na finančních trzích obavy o uskutečnění plánu pomoci a mezi investory nadále převládají pochybnosti o dlouhodobé schopnosti Řecka vyřešit otázku svého rozsáhlého dluhu. Výnosy řeckých vládních dluhopisů se tak po pondělním propadu v reakci na víkendovou dohodu ministrů eurozóny začaly opět přibližovat rekordním úrovním z minulého týdne. Úroková přirážka k desetiletým obligacím ve srovnání s německými dluhopisy vzrostla o 0,2 procentního bodu na 3,94 bodu a zvýšily se i náklady pojištění řeckých dluhopisů proti insolvenci.
Mluvčí ministerstva financí uvedl, že podle ministra Wolfganga Schäubleho bude muset uvolnění německého příspěvku do balíku pomoci schválit parlament. Německo má přispět k úvěru eurozóny v celkové sumě 30 miliard eur až 8,4 miliardy eur a bez německých peněz zřejmě celý balík nebude moci být aktivován. Parlament bude podle mluvčího muset zřejmě schválit zvláštní zákon, což může trvat týdny i měsíce.
Německý ekonom Joachim Starbatty, který už v 90. letech napadl u Ústavního soudu zrušení marky a zavedení euru, uvedl, že nyní hodlá podat žalobu na dohodu zemí eurozóny o pomoci Řecku. Starbatty se chce opřít o Maastrichtskou smlouvu, která podle něj pomoc ve schválené podobě nedovoluje, protože jde vzhledem k úrokům pod tržní úrovní o nedovolenou subvenci.
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu na hrozby z Německa odpověděl, že žádná země nezablokuje Řecku přístup k dohodnuté pomoci, pokud k ní vydají příznivé doporučení Evropská komise a Evropská centrální banka. Rovněž analytici nepovažují za příliš pravděpodobné, že záchranný balík EU a MMF bude kvůli právním překážkám zmařen. Německá kancléřka Angela Merkelová se však k plánu pomoci před zemskými volbami 9. května staví vlažně, protože podle průzkumu většina voličů odmítá pomoc zemi, která po léta porušovala a obcházela rozpočtová pravidla EU.
Atény zdůrazňují, že zatím pomoc nepotřebují a jsou schopny si půjčovat na trhu. Šéfové zemí eurozóny tvrdí, že mohou uvolnit peníze velmi brzy, stále však není jasní, zda o úvěrech budou muset hlasovat parlamenty všech zemí. Pomoc je koncipována jako bilaterální, což podle ministrů financí brání jejímu prohlášení za finanční záchranu celé EU.
Investoři mají nadále obavy z nejasností kolem celé akce. Není jisté nejen to, zda by Řecku v případě přišly všechny slíbené peníze, ale i zda by zemi stačily a zda by to řeckým financím dlouhodobě nějak pomohlo. Ratingová agentura Moody´s dnes uvedla, že realizace řeckého programu ozdravení veřejných financí je stále ohrožena velkými riziky, třebaže hrozba vyhlášení platební neschopnosti je nízká.