Čínská ekonomika zrychlila v 1. čtvrtletí růst na 11,9 procenta

Ekonomové dotázaní agenturou Reuters odhadovali růst HDP v průměru na 11,5 procenta. Síla růstu byla poněkud zkreslena nízkou srovnávací základnou prvních tří měsíců loňského roku, kdy ve světě vrcholila ekonomická recese a čínský HDP kvůli ní zpomalil až na 6,2 procenta, minimum za dobu sledování těchto údajů.

Ekonomové označují dnešní údaje za nepopiratelně silné. Podle nich umožňují Pekingu přitvrdit měnovou politiku jak zvýšením úrokových sazeb, tak otevřením dveří ke zhodnocení čínské měny, která zůstává od finanční krize v roce 2008 k nelibosti Spojených států pevně svázána s kurzem dolaru. Bez zpřísnění politiky a odbourání zbylých vládních stimulačních opatření by podle analytiků mohl přijít růst inflace a přehřátí ekonomiky.

"Jestliže nedochází k dramatickému propadu vnější poptávky, je důležité, aby vláda přistoupila k přitvrzení (měnové) politiky rozhodněji než dosud, aby zabránila přehřívání," uvedli ekonomové banky Goldman Sachs Yu Son a Helen Qiao. Centrální banka zatím letos dvakrát zvýšila povinné minimální rezervy bank z vkladů a také z bankovního systému odčerpávala hotovost. Hlavní úrokovou sazbu však i po prudkém loňském oživování ekonomiky z útlumu ponechávala beze změny.

Inflace v Číně je podle dalších dnešních údajů zatím pod kontrolou. Za celé první čtvrtletí se spotřebitelské ceny zvýšily meziročně o 2,2 procenta a v samotném březnu inflace klesla na 2,4 procenta z únorových 2,7 procenta. Inflace tak zůstává pod vládní cílovou úrovní tří procent a podle ekonomů této hranice dosáhne zřejmě v červnu.