Vláda novelu, kterou nyní dostane k podpisu prezident, předkládala s cílem převést do českého právního řádu evropská pravidla a omezit administrativní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady. Novela má podle ministerstva zemědělství snížit roční náklady státu i podnikatelů celkem o 240 milionů korun. Podnikatelé by díky nižší administrativě mohli ušetřit až 130 milionů korun.
"Vodní zákon představuje legislativní normu zásadního významu, mimo jiné proto, že se dotýká velkého množství subjektů od institucí veřejné správy přes podnikatelské subjekty až po prakticky každého občana," uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta. Novela nicméně s odvoláním na ekonomickou krizi nezvyšuje poplatky za čerpání či vypouštění vody. Nezavádí ani poplatky nové, jak tomu mělo být podle původních návrhů.
Novela do rukou vodoprávních úřadů svěřuje rozšířenou pravomoc upravit povolení pro nakládání s vodami. Nově by úřady mohly třeba i zakázat odebírání vody nejen při přechodném nedostatku vody, jak tomu bylo doposud, ale i při mimořádných situacích, požárech a živelních pohromách, při zásahu hasičů nebo armády.
Nově se do zákona dostaly také vodohospodářské úpravy řek. Pod nimi se budou rozumět zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků i na sousedních pozemcích, kterými se podstatně mění přirozená koryta. Vodohospodářské úpravy budou podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení.
Na rozhodování úřadů v případě povodní a jiných krizových stavů se podle novely nemá vztahovat správní řád, rozhodnutí státní správy by nebylo možné dodatečně napadnout. Novela má nabýt účinnosti do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.