Přirážka, kterou investoři požadují k úrokům z portugalských vládních obligací proti obdobným německým dluhopisům, dopoledne vzrostla na 2,05 procentního bodu z páteční úrovně 1,93 bodu. Dostala se tak na nové maximum od zavedení eura. To je však stále jen necelá třetina proti řeckým dluhopisům, kde tato přirážka dnes vystoupila na 6,63 procentního bodu, novou nejvyšší úroveň od února 1998.
Cena pojištění proti bankrotu Portugalska v podobě pětiletých dluhových swapů CDS vzrostla na rekordních 2,88 procenta. Náklady pojištění dluhů vzrostly na nový rekord i u Řecka, kde dosáhly 6,40 procenta čili 640.000 eur na dluh deset milionů eur. Ceny pojištění řeckých dluhopisů jsou už nejvyšší v celé Evropě a jsou vyšší než obdobné CDS Ukrajiny, která je od roku 2008 v těžké hospodářské krizi a nemůže spoléhat na podporu bohatých zemí eura.
"Řecká krize se začala šířit ke zbytku periferie eura a Portugalsko se zdá být další na řadě. Situace zde není tak naléhavá jako v Řecku, střednědobý výhled je však problematický," řekl agentuře Reuters ekonom Darren Williams z firmy Alliance Bernstein. Rostly také úroky ze španělských dluhopisů, kde se přirážka k desetiprocentnímu bondu dostala na jeden procentní bod, nejvýše za dva měsíce.
Řecko v pátek u MMF a institucí Evropské unie oficiálně požádalo o aktivaci dosud největšího mezinárodního balíku finanční pomoci v sumě až 45 miliard eur (1,1 bilion Kč). Z toho 30 miliard eur poskytnou země eurozóny.
Kurz eura, který v pátek díky vyhlídkám na pomoc Řecku silně oživil, reagoval na nový vývoj na trzích dluhopisů obnovením poklesu. Vůči libře euro oslabilo o procento na 0,8613 GBP a k dolaru po ztrátě 0,6 procenta kleslo zpět pod 1,33 USD.
Dluhových problémů jižního křídla eurozóny se nebojí jen finanční trhy, ale i oficiální činitelé. První viceguvernér švédské centrální banky Svante Oberg dnes upozornil, že chatrné veřejné finance těchto zemí by se mohly změnit v dluhovou krizi s těžkými následky pro finanční systém.
"Řecko není jedinou problémovou zemí. Jiné země mají rovněž velké potíže. V nejhorším případě se z toho může rozvinout dluhová krize v několika zemích, která dopadne i na bankovní systémy," řekl Oberg. Podle něj se tak vysoké státní dluhy staly nyní největší hrozbou pro finanční systémy, které nedávno prošly globální krizí.