Nová evropská nařízení sociálního zabezpečení

Dne 1. května 2010 vstoupí v platnost nová nařízení EU č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009 , které nahradí stávající nařízení č. 1408/71 a prováděcí nařízení 574/72. Cílem nových předpisů je zjednodušení a vyjasnění stávajících pravidel v oblasti sociálních systémů EU.

Nařízení by měla zabránit situacím, kdy by z důvodu své pracovní migrace nebyl pracovník pokryt žádným systémem sociálního a zdravotního pojištění nebo naopak by byl povinen platit příspěvky do systémů více zemí. Nařízení jsou nadřazena zákonům jednotlivých zemí.

Nařízení se týkají právních předpisů následujících oblastí:

• dávek v nemoci,
• dávky v mateřství,
• dávky v invaliditě,
• dávky ve stáří,
• pozůstalostní dávky,
• dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání,
• pohřebného,
• dávky v nezaměstnanosti,
• rodinné dávky

Novým nařízením se uplatnění rozšiřuje i na otcovské dávky a předdůchodové dávky. Nařízení se naopak netýkají dávek sociální pomoci (např. příspěvek na bydlení).

Pravidla se vztahují na každou osobu, která podléhá nebo podléhala jakémukoliv systému sociálního zabezpečení kteréhokoliv ze států EU, a zároveň je státním příslušníkem jednoho z těchto států (nebo osobou bez státní příslušnosti či uprchlíkem a bydlí v EU).

Dále se nařízení vztahují na rodinné příslušníky a pozůstalé výše uvedených osob, bez ohledu na jejich státní příslušnost.

Pravidla se dotknou jak zaměstnanců, tak i OSVČ, kteří pracují v zahraničí.

Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko podle starých pravidel

Nová nařízení schválily jen členské státy EU. Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko tedy zatím nová pravidla neuplatňují a až do jejich schválení (nejméně do roku 2011) budou používat stará nařízení č. 1408/71 a č. 574/72.

Základní pravidlo při určování příslušnosti k sociálnímu a zdravotnímu pojištění

Základním pravidlo pro určení příslušnosti k sociálnímu a zdravotnímu pojištění stanoví, že se pojistné odvádí ve státě, ve kterém pracujete. Z tohoto pravidla existuje několik výjimek. Významnou výjimkou jsou tzv. vyslaní pracovníci. Jedná se o zaměstnance, který je svým zaměstnavatelem vyslán do jiného členského státu EU, aby zde konal práci jménem tohoto zaměstnavatele. Dále musí být splněna podmínka, že zaměstnanec nebyl vyslán za účelem nahrazení jiné osoby. Vyslaný pracovník podléhá pojištění ve státě, ze kterého byl vyslán. Podle nařízení, které platí do 30. dubna 2010, zůstává vyslaný pracovník automaticky pojištěn v zemi vyslání po dobu 12 měsíců. Podle nových pravidel se toto období prodlužuje na 24 měsíců. Pracovníci mohou zůstat pojištěni v zemi vyslání i po delší dobu než je uvedeno výše a to na základě udělení výjimky. Tu lze udělit až na dobu 5 let. Pokud byl již zaměstnanec v minulosti vyslán, je při posuzování délky vyslání dle nových pravidel nutné započítat do 24 měsíců i předchozí dosaženou dobu vyslání.

Skutečnost, že odjíždíte na delší dobu pracovat do zahraničí je třeba s předstihem oznámit České správě sociálního zabezpečení.

Příklad

Pan Novák pracuje v nadnárodní společnosti v Brně. Díky jeho odborným a jazykovým znalostem byl vybrán na stáž do Německa, která bude trvat 15 měsíců. Dle nařízení EU je pan Novák vyslaným zaměstnancem a pojistné na zdravotní a sociální pojištění bude i v době stáže v Německu platit v České republice. Dle pravidel platných do konce dubna 2010 činila hranice, po jejímž překročení se pan Novák nemohl účastnit českého systému pojištění, 12 měsíců. Pokud započal pan Novák svůj pracovní pobyt v zahraničí před 1. květnem 2010 může požádat o přehodnocení dle nových pravidel a dále být účasten na českém pojistném systému.

Výkon práce ve více zemích

U souběhu zaměstnání ve více státech dojde novými pravidly k velké změně. Pracovník je pojištěn v systému sociálního zabezpečení státu svého bydliště, pokud v tomto státě vykonává podstatnou část své činnosti. U zaměstnanců je podstatná činnost definována v návaznosti na minimálně 25 % pracovní doby nebo příjmu. U podnikatelů se podstatná činnost posuzuje např. podle pracovní doby, obratu, poskytnutých služeb atd. Zohlednit se má nejen podle současné situace, ale i situace dalších 12 měsíců. U starých pravidel je pracovník pojištěn ve státě svého bydliště, pokud v tomto státě vykonává část své činnosti (postačující je jeden den v měsíci).

Příklad

Pan Jánošík pracuje v České republice v české společnosti. Je občanem Slovenska a tam má i celou svou rodinu. Během týdne pracuje v České republice a v pátek vždy pracuje z domova, tj. ze Slovenska.

Dle nových nařízení je pan Jánošík účasten sociálního systému v České republice. Bydliště má sice na Slovensku a i zde vykonává pracovní činnost, ale doba práce na Slovensku je nižší než 25 %. Dle starých pravidel by byl pojištěn na Slovensku.

Elektronické formuláře

Novinkou v oblasti komunikace mezi příslušnými institucemi jednotlivých států a občany je elektronická výměna informací. Postupně budou zrušeny současné tištěné formuláře E101. Nahradí je certifikáty v elektronické podobě, které budou mít nové názvy, např. současný certifikát E101 ponese název certifikát A1. Kvůli náročnosti přechodu na elektronické certifikáty bylo v celé EU stanoveno přechodné období dvou let, kdy se budou používat certifikáty tištěné.