Řecko si s dluhy neporadí, požádalo o pomoc

...a nebezpečně se blížící splatnost závazků ve výši 8,5 miliardy eur (215,9 mld. Kč) v květnu tohoto roku. Jelikož deficitně hospodařící Řecko žádné peníze na splátku nemá, muselo by si znovu půjčit. A hrozí, že by nemělo od koho.

Ještě v únoru jsme mohli slýchávat proslovy vrchních řeckých představitelů ujišťující investory o tom, že Řecko zvládne situaci bez pomoci, že provedená úsporná opatření jsou dostatečně důrazná a státní finance jsou pro tento rok pod kontrolou. Při pohledu na davy protestujících v ulicích se o určitém důrazu nedalo pochybovat. Avšak zatímco ve světě začalo křehké oživení a na trzích i v podnikatelských kruzích se usadil optimizmus, nad Řeckem se stahovala mračna pochyb a nedůvěry.

Proslovy investory neuklidnily

Rétorika řeckých představitelů se změnila v průběhu března, kdy se ukázalo, že přes veškerou snahu situaci bagatelizovat a uklidnit tak trhy si Řecko za nízké úroky půjčovat nemůže. Politici se tehdy obrátili na Evropskou unii s prosbou o záchranný balíček, který by byl poskytnut za přiměřenou úrokovou míru. Francie pohotově přispěchala s ujištěním, že eurozóna se o své problémy postará sama a pomoc nepopulárního Mezinárodního měnového fondu nebude třeba.

Optimismus ale nevydržel dlouho, jelikož  se proti návrhům postavilo Německo. Řecký ministr financí George Papaconstantinou tak na konci března opouštěl summit EU s prázdnýma rukama a vyhrožoval, že se obrátí přímo na MMF. Řekům se alespoň dostalo ujištění, že v případě potřeby jim bude pomoc poskytnuta a na začátku dubna byl připraven záchranný balíček ve výši 30 miliard eur (762 mld. Kč).
Minulý týden už investoři požadovali 3,65 % jen za to, že půjčí peníze na tři měsíce a výnosy z desetiletých dluhopisů vyskočily na 10 % p. a. Celkový řecký dluh přesahuje 100 % HDP, a pokud by v průběhu dalších let musely být všechny dluhopisy refinancovány za takto vysoké sazby, znamenalo by to konec. Bludný kruh dalších a dalších půjček na krytí splátek a úroků, ze kterého není cesty zpět.
V polovině týdne tak situace byla poměrně dramatická a stav se zdál neudržitelný.

Skryté dluhy

Poslední ránu řeckým dluhopisům uštědřil Eurostat, když minulý čtvrtek uvedl, že skutečný řecký deficit za rok 2009 nebyl 12,7 % HDP ale 13,6 %. Přestože se tento údaj nezdá nikterak katastrofický, negativní dopad byl poměrně významný. Naplnily se tím obavy investorů, že řecká statistika neodpovídá realitě a Řekové si tak vysloužili další snížení ratingu. To znovu oslabilo zájem o dluhopisy.

Statistici navíc dodali, že výsledek je pravděpodobně ještě o několik desetin procenta horší, jelikož skutečná výše dluhu je zamlžena swapovými operacemi.  Ty provedla před lety řecká vláda za asistence investičních bank s cílem zamaskovat skutečný deficit veřejných financí.

Pomocí swapových operací a následné sekuritizace byly vytvořeny cenné papíry, které skončily v rozvahách řeckých bank a následně byly nabízeny jako kolaterál při refinančních operacích s Evropskou centrální bankou. Paradoxně se tak věřitelem skrytého řeckého dluhu nakonec stala sama Evropská centrální banka.

Nechte je zbankrotovat

Podle některých ekonomů by měla být pomoc co nejvíce restriktivní, aby se politici naučili, že za uvolněnou fiskální politiku se nakonec musí draze zaplatit. Navíc pro Řecko typická vysoká míra korupce a nejednoznačnost úsporných opatření vedou k obavám, že peníze se opět někde ztratí. Bankrot by měl mít očistný efekt.

Rizika jsou ale vysoká. Významných držitelem státního dluhu jsou domácí finanční instituce a případný bankrot by mohl přivést ke krachu i některé banky. Řecko by je pochopitelně s ohledem na stav státní pokladny nemohlo zachránit a domácnosti by tak přišly o své úspory.
Taková situace naštěstí není příliš pravděpodobná. V případě problémů se dá spíše očekávat, že vláda provede restrukturalizaci dluhu a negativně postihne především zahraniční věřitele. Například nezaplatí investorům z cizích zemí, případně odloží splátky úvěrů dále do budoucnosti.

45 miliard eur

Tolik peněz, tedy více jak bilion českých korun, patrně Řecko obdrží formou půjček v rámci záchranného balíčku: 30 miliard od EU a 15 miliard od MMF. Taková částka by stačila na nákup téměř celého českého státního dluhu, ale Řecku, jehož ekonomika je zhruba o polovinu větší, to možná nevystačí ani na tři roky. Německý centrální bankéř Alex Weber se už teď nechal slyšet, že nakonec bude třeba poskytnout ještě více úvěrů.

A jak reagují na pomoc MMF samotní Řekové? Navrhované úspory se jim příliš nelíbí. Podle odborářů se jedná o „barbarský útok“ a na tento týden plánují další demonstrace.