Zadluženost zemí ve světě

Při mezinárodním srovnání je zadluženost Česka podprůměrná, problémem je však vysoké tempo růstu dluhu v posledních deseti letech. Jak vysoká je zadluženost zemí ve světě?

Zjednodušeně řečeno veřejný dluh jsou pohledávky ostatních subjektů vůči státu. Veřejný dluh je ještě vyšší než státní dluh, zahrnuje totiž i dluhy mimorozpočtových fondů či místních rozpočtů. Prvotní příčinou veřejného dluhu je deficitní státní hospodaření. Každoroční státní schodky prohlubují veřejný dluh. Míru veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované jednotlivými institucemi se mírně liší, trendy či pořadí zemí však nikoliv. V přiložené tabulce jsou data od CIA (Central Inteligence Agency).

Veřejný dluh je dluhem daňových poplatníků

Konečným plátcem veřejného dluhu ve všech zemích světa jsou občané. Vysoký veřejný dluh zatěžuje budoucí generace, které budou muset platit vyšší daně a čerpat nižší státní výhody. Vysoká zadluženost ohrožuje domácí ekonomiku. Klesá důvěra investorů v domácí trh, dochází k úniku kapitálu do zahraničí a půjčit si na zaplacení právě splatných dluhů je těžší a hlavně dražší. Právě vysoká zadluženost a nepřesná statistika důležitých ekonomických ukazatelů stála za současnými problémy řecké ekonomiky. Na začátku letošního roku řecká vláda připustila, že obsluha velkého splatného státního dluhu v roce 2010 může být nad současné řecké možnosti. Na tuto zprávu samozřejmě reagovaly finanční trhy – euro pokleslo k hodnotě dolaru či jenu. Výhodou Řecka je, že je členem eurozóny. Řecku přislíbily finanční pomoc země eurozóny (cca. 30 miliard eur) a Mezinárodní měnový fond (cca. 15 miliard eur). Tato finanční pomoc uklidnila finanční trhy a posílila důvěru v řeckou ekonomiku. Půjčka Řecka k úhradě splatných závazků tak vyjde díky této pomoci levněji. Ozdravení veřejných financí může probíhat v Řecku méně bolestivě a postupněji. S problémy se však potýká i maďarská či portugalská ekonomika. Nezdravé veřejné finance tedy zhoršují ekonomické postavení země a snižuje životní úroveň většiny občanů.

Vývoj zadluženosti v EU

Míra zadluženosti celé Evropské unie (všech 27 zemí) se od roku 2000 do konce roku 2008 snížila o 0,4 % (z 61,9 % k HDP na 61,5 % k HDP). Dle Eurostatu byla nejvyšší zadluženost z členských zemí EU na konci roku 2008 v Itálii (105,8 % k HDP) a Řecku (99,8 % k HDP). V Česku byla devátá nejnižší (30,0 % k HDP). Nejnižší míra veřejného dluhu byla v Estonsku (4,6 % k HDP) a Lucembursku (13,5 % k HDP). Rozdíly v míře zadlužení mezi členskými zeměmi EU jsou tedy značné. Stejně tak se liší vývoj veřejného dluhu v letech 2000 až 2008. Zatímco v některých zemích veřejný dluh rostl, v některých klesal. Nejvíce vzrostl v letech 2000 až 2008 veřejný dluh v Maďarsku (o 17,9 %), Portugalsku (o 15,8 %) a v Česku (o 11,5 %). Naopak nejvíce snížilo veřejný dluh Bulharsko (o 60,2 %) a Slovensku (o 22,6 %). Dalšími zeměmi, které snížily míru veřejného dluhu v tomto období jsou: Španělsko, Belgie, Dánsko, Švédsko, Finsko, Rumunsko, Litva, Slovinsko, Řecko, Rakousko, Itálie. Absolutní výše veřejného dluhu není v Česku prozatím příliš vysoká, ale problémem je jeho růst. Rozpočtová disciplína je pro budoucnost všech vyspělých zemí velmi důležitá.

Jak krize mění zadlužení?

Absolutně nejvíce zadluženou zemí světa je Zimbabwe (304 % k HDP). Z vyspělých zemí světa má nejvyšší veřejný dluh na světě Japonsko (dokonce 192 % k HDP), vlivem krize se zadlužení Japonska během roku zvýšilo o 20 %. Nejvíce krize na výši zadlužení země dolehla na Islandu. Zatímco ještě v roce 2008 činila zadluženost Islandu 23 % k HDP, tak na konci roku 2009 byl Island jedním z nejvíce zadlužených zemí světa (95 % k HDP). Island zařadil časopis Forbes dokonce na čtvrté místo mezi země, které hospodářská krize zasáhla nejcitelněji. Krize výrazně zvýšila zadluženost Islandu, ekonomika poklesla o více než 10 % a kupní síla mezd poklesla v průměru o 10 %.

Veřejný dluh ve vybraných zemích světa (rok 2009, v % k HDP)

Zdroj: CIA – Central Inteligence Agency - The Word Factbook 2009