Paušální výdaj na dopravu – vše, co jste chtěli vědět

Tato novela, kterou byl mimo jiné změněn právě zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), byla schválena v srpnu 2009 s účinností od 1. ledna 2010, avšak ustanovení o paušálním výdaji na dopravu bylo možno uplatnit již za zdaňovací období roku 2009 nebo zdaňovací období započaté v roce 2009.

O paušálních výdajích na dopravu probíhala v závěru loňského roku čilá diskuse. A o co se vlastně jedná? Novelou bylo do ZDP doplněno ustanovení § 24 odst. 1 písm. zt), které umožňuje zahrnout do daňových nákladů místo skutečně vynaložených výdajů na dopravu takzvané paušální výdaje na dopravu.

Tři auta - vlastní nebo v nájmu

Paušální výdaje na dopravu lze uplatnit na motorové vozidlo zahrnuté nebo nezahrnuté v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu, a to nejvýše na 3 vozidla u jednoho poplatníka. V praxi to neznamená, že poplatník musí vlastnit nejvýše 3 vozidla, ale že paušální výdaj na auto lze uplatnit pouze u 3 vozidel. U ostatních vozidel je nutno uplatňovat skutečně vynaložené výdaje.

Paušální výdaje na dopravu jsou stanoveny ve výši 5 000 Kč za celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, kdy poplatník používal vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení příjmů, a současně toto vozidlo nepřenechal k užívání jiné osobě ani po část měsíce. Pokud však poplatník používá vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, také k soukromým účelům, může si uplatnit pouze 80 % tohoto paušálu, tedy výdaje ve výši 4 000 Kč za celý kalendářní měsíc (tzv. krácený paušál). Zákon dále stanoví, že pokud poplatník označí jedno z vozidel za vozidlo, které je používáno také k soukromým účelům, bez dalšího dokazování se má za to, že zbylá vozidla jsou používána výhradně k podnikání. Pokud se tedy poplatník rozhodne uplatňovat u jednoho vozidla krácený paušál, u ostatních dvou bude uplatňovat celý paušál, tj. 5 000 Kč měsíčně. Přitom pro účely dokazování, že je vozidlo používáno plně pro podnikání, stačí, pokud tak poplatník prohlásí, není-li prokázáno jinak.

Kdy je možné uplatnit paušální výdaje

Paušální výdaje na dopravu lze použít, je-li vozidlo používáno k dosažení, zajištění a udržení příjmů s výjimkou příjmů podle §10. Pro fyzické osoby to znamená, že mohou uplatňovat paušální výdaj na dopravu u příjmů z podnikání (§7) nebo z pronájmu (§9). Přestože v ustanovení nejsou explicitně vyloučeny příjmy z kapitálového majetku (§8), uplatnění paušálních výdajů na dopravu není u tohoto druhu příjmů reálné, neboť příjmy z kapitálového majetku zpravidla vstupují do základu daně nesnížené o výdaje.

U právnických osob nedochází podle ZDP k rozlišení příjmů dle jejich druhu. Kritériem pro daňovou uznatelnost je proto pouze použití vozidla k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Co vše zahrnují paušální výdaje

Paušální výdaj na dopravu zahrnuje výdaje na pohonné hmoty a parkovné. U těchto výdajů pak není nutné při uplatnění paušálu prokazovat skutečnou výši spotřebovaných pohonných hmot. Pokud se jedná o vozidlo zahrnuté v majetku poplatníka, pak si fyzická i právnická osoba může k paušálnímu výdaji na dopravu uplatňovat jako daňové výdaje ještě skutečně vynaložené náklady na opravy, pojištění, silniční daň, nájemné či odpisy a ostatní náklady spojené s provozem automobilu. Pravidlem přitom je, že u vozidla, u kterého je uplatňován krácený paušální výdaj na dopravu, se z těchto skutečně vynaložených nákladů považuje za daňový náklad pouze 80 %. Pravidlo 80 % platí samozřejmě i pro krácení odpisů.

V případě fyzických osob, které uplatňují paušální výdaj na dopravu u vozidla nezahrnutého v obchodním majetku, není možné do výdajů zahrnout skutečně vynaložené náklady na opravy, odpisy apod. Pokud však fyzická osoba vede knihu jízd, může si do výdajů zahrnout ještě tzv. paušální náhrady za opotřebení soukromého vozidla používaného pro podnikání. Výše těchto náhrad je stanovena v § 157 zákoníku práce, a to ve výši 3,90 Kč za kilometr.

Musí se vést kniha jízd?

Tím jsme se dostali k otázce, která byla bouřlivě diskutována právě na sklonku minulého roku, a to zda použití paušálního výdaje na dopravu skutečně zbavuje poplatníka povinnost vést knihu jízd. Zrušení administrativy spojené právě s vedením knihy jízd bylo jedním ze záměrů zákonodárců při schvalování novely ZDP. Jak už bylo řečeno, paušální výdaj na dopravu je specifické ustanovení ZDP, které umožňuje, aby si poplatník vybral, jakým způsobem bude uplatňovat daňové výdaje na automobily. V případě, že se rozhodne uplatňovat paušální výdaj na dopravu, pak pro účely tohoto paušálního výdaje není nutné knihu jízd vést.

To ovšem neplatí, pokud je poplatník plátce DPH, kde pro účely nároku na odpočet DPH z pohonných hmot musí prokazovat oprávněnost tohoto nároku vedením evidence dokladů, a podpůrně také například knihou jízd. Přitom se však uplatnění paušálního výdaje na dopravu a nároku odpočet DPH u pohonných hmot vzájemně nevylučuje.

Knihu jízd dále musí vést fyzická osoba u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku, pokud chce uplatňovat do výdajů ještě náhradu opotřebení vozidla. Možnost použití paušálního výdaje na dopravu také nezbavuje povinnosti vést evidenci – knihu jízd u nákladních vozidel, kde je jinými předpisy stanovena např. povinnost dodržovat bezpečnostní přestávky v jízdě apod.

Mohou se paušální a skutečné výdaje kombinovat?

Důležitá je také skutečnost, kdy lze paušální výdaj na dopravu uplatňovat. Podle ZDP to je za celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, ve kterém poplatník používal vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. Při uplatňování paušálního výdaje se nabízí otázka, zda je možno kombinovat v jednom měsíci paušální výdaj na dopravu a v dalším měsíci uplatnit skutečné výdaje. Zde panuje rozpor mezi stanoviskem ministerstva financí a názorem odborné veřejnosti. Je jisté, že v měsíci pořízení nebo vyřazení vozidla není možné uplatnit paušální výdaj na dopravu, neboť poplatník vozidlo nepoužívá po celý kalendářní měsíc zdaňovacího období k zajištění, dosažení nebo udržení zdanitelného příjmu. V těchto konkrétních případech lze tedy uplatnit v měsíci pořízení či vyřazení skutečné výdaje, zatímco v dalších či předcházejících celých měsících už paušální výdaj na dopravu použit být může. Kombinaci paušálního výdaje na dopravu a skutečně prokázaných nákladů na pohonné hmoty a parkovné u jednoho vozidla v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období však ministerstvo financí nepřipouští.

Závěrem lze říci, že možnost uplatnění paušálního výdaje na dopravu určitě přinese zjednodušení administrativy a prokazování výdajů v daňovém řízení pro drobné podnikatele – fyzické osoby. Výhody jeho uplatnění u ostatních podnikatelů a firem pak vždy záleží na konkrétní situaci.

Autorka je daňovým poradcem společnosti Apogeo s.r.o.