Tuto částku má poskytnout německá státní rozvojová banka KfW. Nepůjde tedy ze spolkového rozpočtu. Její uvolnění v návrhu zákona kabinet zdůvodňuje zájmem Německa a Evropy zajistit finanční stabilitu eurozóny a umožnit Řecku, aby ve středně a dlouhodobém horizontu bylo opět schopné krýt své finanční potřeby samo na kapitálovém trhu.
Do jeho výsledné verze se ale ještě mohou promítnout závěry dnešní schůzky ministrů financí a hospodářství eurozóny, kteří budou jednat o konečné podobě finanční pomoci Aténám. Na té se má podílet Mezinárodní měnový fond a zbývající státy eurozóny. Na Německo jako největší ekonomiku z nich má připadnout největší podíl, a jeho souhlas je tak klíčový.
V původním návrhu záchranného plánu, který počítal s pomocí Řecku ve výši 45 miliard eur, na Berlín připadalo 8,4 miliardy eur. Tento týden se už hovořilo o částce 100 až 120 miliard eur. Z ní by Němci tak zaplatili zhruba 25 miliard eur. Většina německé populace ale jakoukoli pomoc Řekům odmítá.
I kvůli tomu se berlínská vláda k finanční sanaci Řecka zprvu stavěla opatrně a podmiňovala ji tvrdými úspornými opatřeními aténské vlády. Kancléřka Angela Merkelová si za to v posledních dnech vysloužila kritiku, že svým váhavým postojem napomohla znejistění trhů a dalšímu prohloubení dluhové krize Řecka.
Německá vládní koalice ale musí mít vedle osudu eurozóny na zřeteli i svou budoucnost. Přesně za týden se totiž konají důležité volby v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku, a pokud v nich neuspěje, přijde o většinu v horní komoře parlamentu, Spolkové radě. Tím by po něco víc než půl roce vládnutí ztratila možnost prosadit další reformy.
Po předpokládaném pondělním souhlasu vlády s pomocí Řecku ji poté budou posuzovat němečtí poslanci. Opoziční sociální demokraté a Zelení už avizovali, že jsou připraveni ji podpořit. Schválit by ji tak mohli už příští pátek nebo sobotu. Neočekávají se ani výhrady prezidenta Horsta Köhlera. Někteří němečtí odpůrci pomoci Řecku se ale chystají zákon napadnout u německého ústavního soudu.