Mohou si lidé za vysoké bankovní poplatky sami?

Téma týdne: Bankovní poplatky

Klientům bank v České republice není jasné proč v západní Evropě zaplatí lidé bankám na poplatcích výrazně méně. Někteří odborníci tvrdí, že si za tuto situaci mohou do jisté míry klienti českých bank sami. Článek doplňuje včerejší příspěvek Kolik si vydělaly banky na poplatcích v roce 2009?

Poplatky nesnížila ani ekonomická krize

Z údajů České národní banky vyplývá, že ani ekonomická krize nezbrzdila výši poplatků, které banky od svých klientů každoročně vybírají. Bankovní domy loni vybraly na poplatcích téměř o 320 mil. Kč více než v roce 2008.

Tabulka: Struktura čistých výnosů a provizí českého bankovního sektoru (mld. Kč)

Banky vysoké poplatky omlouvají nutností provádět neustále inovace a investice do nových technologií. Náklady na nové inovace a technologie jsou obrovské a podle slov bank je nutné, aby se na nich klienti podíleli.

Jak je možné, že v sousedním Rakousku, Německu a dalších zemích jsou poplatky placené klienty nižší? Klienti tuzemských bank zaplatí v přepočtu na poplatcích víc, a to i přesto že banky v České republice velmi často při zavádění nových technologií čerpaní zkušenosti od svých mateřských bank v zahraničí. Nebo snad investice do zlepšení a zkvalitnění služeb bank nejsou dostatečně efektivní, takže neumožňují bankám snížit náklady?

Na bankovních poplatcích zaplatí méně i klienti na Slovensku, v Maďarsku a Polsku, přitom na těchto trzích působí mj. i vlastníci českých bank.

Poplatky českých bank jsou nejvyšší ve střední Evropě

V roce 2009 zaplatili lidé a podnikatelské subjekty tuzemským bankám na poplatcích a provizích přibližně 36,44 mld. Kč. Když si uvedené číslo přepočítáme, zjistíme, že každou hodinu, vč. víkendů, si banky přijdou na poplatcích a provizích na 4,16 mil. Kč (157,2 tis. Euro).

Finanční instituce argumentují, že klienti stále více využívají jejich služeb, podávají více příkazů k úhradě, trvalých příkazů, více využívají platební karty a elektronické bankovnictví, čímž se suma poplatků vybraná od klientů logicky zvyšuje. To je jistě pravda, ale celková suma poplatků nesouvisí a nevysvětluje výši poplatků za konkrétní služby. Nejrůznější průzkumy a analytické studie dlouhodobě potvrzují, že čeští klienti platí jedny z nejvyšších poplatků ve střední Evropě. Analytici upozorňují, že bankovní poplatky v České republice převyšují nejen evropský ale i světový průměr. Podle výpočtů ČNB jsou však bankovní poplatky v ČR nižší než činí evropský průměr. V případě pasivního uživatele dosahuje výše poplatků v ČR 53 % průměru EU, u průměrného 85 %, u aktivního 98 % a u základního 89 %. Pokud zprůměrujeme zmíněné uživatelské profily, tak činí necelých 82 % evropského průměru.

Poslední průzkumy ukazují, že v roce 2009 došlo v tuzemsku ve srovnání s předchozím rokem k opětovnému zvýšení bankovních poplatků. Podle odborníků během krize aktivita klientů bank klesla, banky se tak snažily vyrovnat snižující se výnosy zavedením nových poplatků nebo zvýšením některých stávajících.

Svou roli hraje relativně malá konkurence mezi bankami

Někteří odborníci tvrdí, že si za vysoké poplatky mohou čeští klienti částečně sami. Vzhledem k tomu, že jsou čeští občané stále velmi konzervativní a neradi mění ověřené, léta zaběhlé návyky, je větší část tuzemského bankovního trhu rozdělena mezi tři banky (ČS, ČSOB, KB).

Graf: Podíl aktiv největších bank na objemu aktiv českého bankovního sektoru k 31.12. 2009

 
Na ostatní bankovní domy zbývá jen malá část trhu. To umožňuje existenci určitého „bankovního oligopolu“ (pozn. oligopol – tržní struktura na straně nabídky, kdy v oboru existuje jen velmi málo firem; ty potom „stanovují“ ceny a směr vývoje celého odvětví; jedním z předpokladů jsou značné bariéry vstupu do odvětví). Na druhou stranu celková suma a podíl vybraných poplatků konkrétní finanční instituce nedokazuje, že daná finanční instituce má poplatky za jednotlivé služby vyšší než jiná banka, ale může pouze odrážet strategii banky co do druhů a struktury nabízených produktů a typu klienta.
 
Malá konkurence, vysoké náklady na inovace nebo permanentní snaha finančních institucí každoročně zvyšovat významné položky výnosů a svůj celkový zisk? Jednoznačná odpověď na otázku skutečného motivu vysokých bankovních poplatků v České republice zůstává stále otevřená. Názory odborníků se různí, i když vzhledem k výši ročních zisků se velmi často přiklání k poslední uvedené možnosti.

"Druhou stranou bankovních poplatků je fakt, že jsme jednou ze tří zemí EU, jež nemusela v krizi zachraňovat bankovní sektor. To je dáno mj. i tím, že ono klasické bankovnictví, jehož poplatková politika je kritizovaná, je u nás ziskové a nemusí být tedy jako ve většině zemí EU dotováno aktivitami bank v jiných rizikovějších oblastech bankovnictví, které často, jak se v krizi ukazuje, přináší ztráty, které musí hradit daňoví poplatníci," dodal k tématu Tomáš Zimmermann z odboru komunikace ČNB.