EU čeká oživení ve východní Evropě; přítěží schodky (OPAK.)

...růst
                                
 * Polsko zřejmě ze států mimo eurozónu poroste nejrychleji
                                
 * Lotyšsko, Litva se smrští o 3,5, respektive o 0,6 procenta
                                
 * Maďarsko a Bulharsko pravděpodobně zaznamenají nulový růst
                                
 * Příjemci půjček MMF zřejmě nesplní letošní fiskální cíle
                                
 PRAHA, 5.května (Reuters) - Nečekaně silné globální oživení 
v roce 2010 pomůže vytáhnout většinu novějších členů EU z 
recese, ačkoli budou mít potíže splnit cíle pro rozpočtové 
deficity, uvedla Evropská komise.
                                
 Středeční zpráva výkonného orgánu Evropské unie ukázala, že 
v čele zemí mimo eurozónu bude stát Polsko, jediný člen bloku, 
jenž se loni vyhnul ekonomické recesi, když letos poroste o 2,7 
procenta a příští rok zrychlí expanzi na 3,3 procenta.
                                
 "Oživení v roce 2011 zřejmě získá hybnou sílu," uvedla 
komise.
                                
 Slovensko, jež přijalo euro v roce 2009, zřejmě letos 
poroste 2010 o 2,7 procenta. Česko, Estonsko a Rumunsko vykážou 
růst o 1,6 procenta, zatímco Maďarsko a Bulharsko mají podle 
prognóz komise stagnovat.
                                
 Maďarsko, jež bylo v roce 2008 nuceno požádat o finanční 
záchranu pod vedením EU, se stále snaží zredukovat zbytnělý 
veřejný sektor a snížit rozpočtový schodek, jenž komise zmiňuje 
jako faktor brzdící zotavení ekonomiky.
                                
 Jedinými ekonomikami bývalého komunistického bloku, jež se 
letos zřejmě smrští, jsou Litva a Lotyšsko, přičemž první z nich 
klesne o 0,6 procenta, zatímco ekonomika Lotyšska, jež se loni 
propadla o 18 procent, se pravděpodobně smrští o 3,5 procenta.
                                
 Inflace zřejmě zůstane tlumená s výjimkou Maďarska a 
Rumunska, kde letos pravděpodobně dosáhne 4,6 procenta, 
respektive 4,3 procenta. Lotyšsko letos naopak zřejmě zaznamená 
deflaci ve výši 3,2 procenta.
 
                                
 FISKÁLNÍ PŘIZPŮSOBOVÁNÍ
                                
 Hlavní zdroj obav představují rozpočtové schodky. Podle 
Evropské komise se veřejný deficit Polska během letošního a 
příštího roku do parlamentních voleb zřejmě stabilizuje na 
úrovni zhruba 7 procent hrubého domácího produktu (HDP). 
                                
 Nicméně komise za letošní rok předpověděla nárůst veřejného 
dluhu Polska podle účetních standardů EU o téměř 3 procentní 
body na 53,9 procenta HDP a v roce 2011 na 59,3 procenta, 
nedojde-li ke změně ekonomické politiky.
                                
 Tato míra zadlužení by potenciálně mohla vést k prudkým 
škrtům ve veřejných výdajích kvůli požadavku zakotvenému v 
polské ústavě, z nějž vyplývá nutnost držet zadlužení pod 
hranicí 55 procent HDP podle domácích účetních pravidel.
                                
 Tři členské země EU stojící mimo eurozónu, jež na začátku 
krize přijaly finanční pomoc EU, Světové banky a Mezinárodního 
měnového fondu - Maďarsko, Rumunsko a Lotyšsko - budou mít také
potíže splnit fiskální cíle.
                                
 Nečekaně slabý růst, vyšší deficit za loňský rok, než se 
čekalo, a značný výpadek na straně příjmů za první kvartál 
zřejmě v Rumunsku zvednou fiskální schodek nad hranici 5,9 
procenta HDP stanovenou v podmínkách programu finanční pomoci.
                                
 "Bez dalších opatření by státní deficit v roce 2010 mohl 
dosáhnout úrovně 8 procent HDP," uvádí se ve zprávě komise.
                                
 Rozsáhlé škrty ve výdajích a zvýšení daní v Lotyšsku stále 
nestačí na splnění plánu, a státní deficit tak přesáhne cíl ve 
výši 8,5 procenta HDP, uvádí zpráva.
                                
 V případě Maďarska komise za letošní rok předpověděla 
rozpočtový schodek ve výši 4,1 procenta HDP, přičemž stanovený 
cíl činil 3,8 procenta.
                                
 "Maďarsko musí nadměrný schodek snížit nejpozději do roku 
2011, z čehož vyplývá nutnost přijmout nejpozději do příštího 
roku další opatření, jež by deficit zredukovala o více než 1 
procento HDP," uvádí zpráva.