Eurozóna se pokusí na summitu odvrátit historickou krizi

Program vrcholné schůzky se soustředí na krátkou a obecnou větu "závěry z řecké krize". Dá se předpokládat, že premiéři a prezidenti 16 evropských zemí, které platí eurem, se již příliš nebudou vracet k samotné finanční pomoci a budou debatovat především o případné změně rozpočtových pravidel. Například německá kancléřka Angela Merkelová v minulosti hovořila o možnosti, že by země, jejíž rozpočet bude vykazovat nadměrné schodky, ztratila hlasovací práva v eurozóně.

Ekonomové takovou možnost ale kritizují jako příliš vágní. Současná pravidla, která jsou obsažena v Paktu stability a růstu, eurozóně dávají pravomoci daleko větší. Umožňují udělovat například citelné finanční sankce v případě, že schodek členského států překročí hranici tří procent HDP, ale eurozóna k tomuto kroku nikdy nepřistoupila. V roce 2005 sice tato hrozba "visela" nad Německem, Francií a Portugalskem, ale ministři financí zemí platících eurem, tedy takzvaná euroskupina, se postavili proti.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn nedávno na jedné z konferencí v Bruselu naznačil, že by Evropská komise mohla schvalovat rozpočty členských států eurozóny i EU ještě předtím, než o nich budou hlasovat národní parlamenty. Takový krok je ale jen těžko představitelný, protože rozpočet považuje celá řada zemí za svůj hlavní politický nástroj.

Podle diplomatů lze jen těžko od pátečního summitu čekat nějaké konkrétní výsledky. Eurozóně nicméně nezbývá než alespoň naznačit případné změny v rozpočtových pravidlech. V současnosti totiž hrozí, že řecká dluhová krize se rozšíří i na další země, především do Portugalska a Španělska. Výnosy španělských i portugalských dluhopisů v poslední době rostou, což značně prodražuje financování státního dluhu. Podle dnešního vydání španělského deníku EL País roste zejména výnos dvouletých španělských dluhopisů, což jasně odráží skutečnost, že roste i cena pojištění proti případnému bankrotu Španělska.

Podle dnešního vydání německého deníku FT Deutschland se zase Evropská centrální banka chystá ke kroku, který velmi dlouho odmítala. Údajně uvažuje o zastavení nákupu vládních dluhopisů a o sražení úrokových sazeb. Před ní tak již učinil americký Fed a britská Bank of England.

Někteří ekonomové i investoři zůstávají k dalšímu vývoji v eurozóně skeptičtí. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman věří, že bankrot Řecka je nevyhnutelný a celá země bude muset "téměř jistě" vystoupit z eurozóny. Řekové podle něj potřebují nastartovat ekonomický růst a jedinou cestou je návrat k národní měně a její následná devalvace.