Jeden z největších poklesů, které se v EU pohybují od tří do 55 procent, vykázalo Slovensko. Patří mu v tomto směru třetí místo vzhledem k propadu o 43 procent. Vyšší čísla zaznamenaly pouze Estonsko s propadem zaměstnanosti v zemědělství o 55 procent a Bulharsko se snížením o 48 procent. V ČR to bylo o poznání méně, pokles o 19 procent je i pod unijním průměrem 25 procent.
Ve stejném období naopak vzrostl reálný zemědělský příjem v přepočtu na pracovníka. V průměru za celou EU to bylo o pět procent, avšak u dvanácti nových členských zemí z rozšíření od roku 2004 to bylo o 61 procent. U patnácti "starých" členských zemí naopak statistici hlásí propad tohoto údaje o deset procent.
Reálné příjmy ze zemědělství zahrnují příjmy vytvořené zemědělskými činnostmi a takovými nezemědělskými činnostmi, které od těch prvních nelze oddělit. Nejsou to však celkové příjmy zemědělsky hospodařících subjektů, neboť nepokrývají zisky z jiných zdrojů, například z nemovitostí, platy či sociální výhody.