Podle diplomatických zdrojů ČTK by nicméně mělo jít o speciální unijní fond, z nějž mohou prostředky čerpat v současnosti země EU mimo eurozónu. Země platící evropskou jednotnou měnou k němu však neměli dosud přístup.
"My se na záchranném evropském fondu nechceme podílet," uvedl nejmenovaný britský diplomat. Británie však tentokrát nemá právo veta, protože o návrhu budou ministři financí EU hlasovat kvalifikovanou většinou. Přestože se EU hlasuje v podobně citlivých případech většinou jednomyslně, tentokrát přistoupila k hlasování kvalifikovanou většinou na základě článku 122 evropských smluv. Ten takový postup umožňuje právě v případě krizových situací či katastrof.
Na záchraně Řecka se v současnosti podílejí jen členské státy eurozóny, ale svolání dnešní schůzky naznačuje, že nově by se o náklady, které jen v případě Atén budou stát země platící eurem 80 miliard eur (zhruba dva biliony korun) a dalších 30 miliard eur (zhruba 800 miliard korun) přidá Mezinárodní měnový fond, měly dělit všechny země evropské sedmadvacítky.
Podle ekonomů a některých evropských politiků v současnosti hrozí, že se dluhová krize rozšíří z Řecka i do dalších zemí. "Situace na finančních trzích se vyvíjí velmi špatným směrem, přestože situace v Řecku je pod kontrolou. Nyní tak musíme udělat všechno pro to, abychom situaci stabilizovali," řekl před začátkem jednání finský ministr financí Jyrki Kaitanen. Podle něj se dnešní jednání mohou protáhnout až do noci.