Klaus vetoval zákon zvyšující podíl biosložky v benzinu a naftě

Sněmovně vrácená novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od letošního června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynu, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasí.

"Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice," uvedl Klaus v dopise místopředsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové. Současně uvádí, že po mnoha skandálech s falšováním dat není jasné, zda se globální teplota jednoznačně mění, a stejně tak není přesvědčivě prokázán vliv oxidu uhličitého na vývoj globálních teplot.

Klaus také argumentuje tím, že pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. "Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin," píše. "Existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Spalováním biopaliv se dostávají do ovzduší nové druhy spalin z biopříměsí, u kterých neexistují experimentální data o jejich dopadu na lidský organismus," uvádí dále.

Sporný je údajně také příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu. Zákon také podle jeho názoru nedokáže zajistit, aby opatření podpořilo české zemědělce, protože podpoří i dovozce biosložek, a tedy i zemědělce v cizině. "Zvýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách by tedy znamenalo negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel," uvedl prezident.

Sněmovna zákon schválila v polovině března, Senát umožnil přijetí koncem dubna. Sněmovna se sejde příští týden v úterý. Na něm by o tomto vráceném zákonu již mohla hlasovat. Na přehlasování prezidentského veta potřebuje alespoň 101 hlasů.