Evropská komise: Estonsko může přijmout euro od 1. ledna 2011

12.05.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 12. května (zpravodaj ČTK) - Estonsko splňuje podmínky pro přijetí eura a 17. členem eurozóny se může stát od 1. ledna příštího roku. Uvedla to dnes Evropská komise. Její doporučení ještě musí schválit všechny členské státy EU na červnovém summitu, všeobecně se ale předpokládá, že tak učiní.

Estonsko bude v rámci eurozóny patřit k zemím s nejlepším stavem veřejných financí. Rozpočtový deficit země, který patřil mezi největší zdroje obav, byl loni 1,7 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod tříprocentním limitem pro přijetí evropské měny. Příliš velký vliv by neměl mít ani prudký propad hospodářství, který zemi postihl během hospodářské krize. V roce 2009 HDP země kleslo o 14 procent.

Estonsko je navzdory nedávné ekonomické recesi, která v EU zasáhla nejvíc právě Pobaltí, vůbec nejméně zadluženým státem unie. Jeho celkový dluh činí jen sedm procent HDP. V celé evropské sedmadvacítce je přitom přípustná hranice 60 procent HDP, kterou navíc většina zemí překračuje. "Estonsko by mohlo být dost dobře modelem rozpočtové disciplíny i pro ostatní členské státy eurozóny," řekl před časem agentuře Bloomberg Christian Keller z finanční skupiny Barclays Capital.

S takovým hodnocením souhlasí i Evropská komise. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna si celé Estonsko zaslouží pochvalu za dlouhodobé obezřetné hospodaření. "Hodnocení i náš návrh vydávají rovněž silný signál o eurozóně a obecněji i pro EU. Zdůrazňují úlohu eura jako politického ukotvení ze střednědobého hlediska a potvrzují, že trvalé politické úsilí a dlouhodobý vývoj politik zaměřený na stabilitu přináší konkrétní výsledky," doplnil.

Někteří Estonci se nicméně netají odporem k evropské jednotné měně, přičemž jejich postoj podporuje i současná dluhová krize, která se v eurozóně šíří z Řecka i do dalších států. Více než 4000 Estonců podepsalo na internetu petici, která přijetí eura odmítá. "Vstup do eurozóny bude velkou hrozbou pro naši ekonomickou nezávislost a vrací nás zpět do dob Sovětského svazu. Máme přitom všechny předpoklady být nezávislou evropskou zemí, jakou je například Švýcarsko," řekl zakladatel petice Peeter Proos.

Estonsko, kde žije zhruba 1,3 milionu obyvatel, tedy zhruba stejně jako v Praze, bude v rámci eurozóny druhou nejmenší ekonomikou hned po Kypru. Na několik let bude také nejspíš posledním novým členským státem eurozóny. Ostatní uchazeči o přijetí eura, mezi než patří i Češi, buď v současnosti podmínky pro vstup do eurozóny neplní, nebo své plány odkládají kvůli krizi, která ohrožuje stabilitu evropské jednotné měny.

To je i příklad Polska, které uvažovalo o přijetí eura na začátku roku 2012, ale pod tlakem současných okolností se rozhodlo tyto plány odložit na neurčito. Česko pro změnu neplní zejména rozpočtové kritérium. Jeho deficit by měl letos dosáhnout 5,7 procenta HDP, což je výrazně nad stanovenou tříprocentní hranicí. Podle některých českých politiků nepřipadá vstup do eurozóny v úvahu dříve než v roce 2015.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK