Nejvíce průmyslových zón podpořil stát ve vysokou nezaměstnaností sužovaném Ústeckém kraji, kde jich díky dotacím vzniklo 20. Druhá příčka patří se 14 podpořenými zónami Moravskoslezskému kraji, o třetí místo se dělí Jihomoravský a Středočeský kraj, kde stát dotoval vznik 12 průmyslových zón. Naopak poslední místo z hlediska počtu podpořených průmyslových zón připadlo Karlovarskému kraji, ve kterém státní podporu ve formě převodu půdy z Pozemkového fondu získala pouze jedna průmyslová zóna.
Nejvyšší státní dotaci, zhruba dvě miliardy korun, pak získala průmyslová zóna v Kolíně, ve které byla postavena automobilka Toyota Peugeot Citroën Automobile. Následuje strategická průmyslová zóna Triangle v Žatci (1,7 miliardy korun), kde nyní například vyrábí LCD televizory společnost Panasonic. Třetí místo patří strategické průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku, kterou stát podpořil dotacemi v hodnotě 1,23 miliardy korun. V zóně působí pět společností.
Příprava průmyslových zón je součástí investičních pobídek, které jsou v Česku poskytovány od roku 1998 a zahrnují také slevu na dani z příjmů právnických osob, finanční podporu nových pracovních míst, školení a rekvalifikace. Investiční pobídky podle studie poradenské společnosti Deloitte vydělaly Česku od roku 1998 celkem 230 miliard korun a vytvořily 308.000 nových pracovních míst. Stát tuzemským a zahraničním investorům poskytl podporu 30,068 miliardy korun a na firemních daních a odvodech za zaměstnance pak od těchto společností a jejich dodavatelů vybral 260,41 miliardy korun.
Hodnota přímých zahraničních investic mířících do Česka prostřednictvím agentury CzechInvest ale v posledních letech klesá. Hlavní podíl na nich totiž nyní mají investice zaměřené na výzkum, vývoj a služby, které jsou finančně méně náročné.