Členství ve volebních komisích – a zdravotní pojištění k tomu

Jak je všeobecně známo, je rok 2010 rokem několika voleb. Právní úprava platná od 1.1.2008 zásadním způsobem ovlivnila například právě posuzování odměn členů okrskových komisí z pohledu zdravotní pojištění. Podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jinými slovy, tyto osoby – členové okrskových volebních komisí – jsou ve zdravotním pojištění zaměstnanci s povinností placení pojistného zaměstnavatelem, tj. příslušným úřadem.

Členy komise je třeba přihlásit u zdravotní pojišťovny

Odměny za výkon funkce při volbách, na které mají nárok členové okrskové volební komise, zapisovatel volební okrskové komise a předseda okrskové volební komise, jsou funkčními požitky podle § 6 odst. 10 písm. b) z.č. 586/1992 Sb., přičemž tato činnost nemůže být vykonávána například na základě dohody o provedení práce.

Při plnění oznamovací povinnosti postupuje zaměstnavatel (úřad) podle ustanovení § 10 zákona č. 48/1997 Sb., kdy přihlašuje a odhlašuje tyto zaměstnance u zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě. Dnem nástupu do zaměstnání je den, kdy členové okrskové volební komise složí slib. Členství v okrskové volební komisi zpravidla zaniká dnem ukončení činnosti okrskové volební komise, tj. patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb. Tento den pak oznámí zaměstnavatel jako den ukončení zaměstnání.

Nespoléhejte na to, že lze nalézt nějakou „kličku“, na základě které by zdravotní pojištění nebylo placeno. Je však také pravdou, že se při stanovení vyměřovacího základu postupuje stejně jako u ostatních zaměstnanců, kdy úřad musí prioritně posoudit, zda musí při odvodu pojistného vycházet z minimálního vyměřovacího základu, platného ve zdravotním pojištění pro zaměstnance, či nikoliv. V této souvislosti je také důležité, v jaké kategorii se zároveň nachází osoba, které bude odměna vyplacena.

Co když je člen komise zaměstnancem nebo OSVČ

Jste-li zaměstnancem a předložíte úřadu potvrzení zaměstnavatele o skutečnosti, že je za vás odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pak odvede úřad pojistné ze skutečné výše zúčtované odměny sazbou 13,5%. Totéž platí i v případě, kdy podnikáte jako osoba samostatně výdělečně činná a Čestným prohlášením potvrdíte, že platíte alespoň minimální zálohy jako OSVČ, což je v roce 2010 částka 1 601,- Kč. Vaši zdravotní pojišťovnu neobelžete, neboť ta si v rámci své kontrolní činnosti snadno prověří, zda se vystavené potvrzení či prohlášení zakládá na pravdě.

Státní pojištěnec - nejjednodušší situace

Z pohledu zdravotního pojištění je fakticky nejjednodušší situace tehdy, pokud patříte mezi osoby, za které platí pojistné stát. Výčet všech těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. Jedním ze zvýhodnění takových osob (a jejich zaměstnavatelů) je odvod pojistného ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ. Takže pokud předložíte například rozhodnutí o přiznání důchodu, doklad o studiu či pobírání rodičovského příspěvku, nebude se provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Pamatujte na to, že pokud se budete na letošních volbách podílet jako člen okrskové volební komise a nechcete, aby za vás úřad musel doplácet pojistné do minima nebo přesněji řečeno do poměrné části tohoto minima, pak si ve vlastním zájmu obstarejte potřebný doklad, jinak se na pojistném připravíte o nějaký peníz.

Současně s vyplacením odměn za členství v komisi však můžete pracovat například na základě dohody o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem do 2 000,- Kč. Takto pracující osoby se z pohledu zdravotního pojištění nepovažují za zaměstnance. Souběžný příjem na dohodu o pracovní činnosti 2 000,- Kč a více však také není na překážku.

V měsících, kdy se osoba považuje za zaměstnance, bude zahrnuta do Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele. Pojistné odvede zaměstnavatel podle zákona za ten měsíc, do kterého bude odměna zúčtována. V ostatních měsících bude vyměřovací základ nulový za předpokladu, že zaměstnanec nemusí dodržet minimální vyměřovací základ (resp. jeho poměrnou část).