"Proces setí je dávno ukončen a zemědělci mají osety plochy odpovídající plánovanému navýšení biopaliv," stojí v prohlášení komory. V případě výroby biolihu navýšili zemědělci plochy s obilím a cukrovkou o 9500 hektarů. O 57.500 ha pak meziročně vzrostla výměra řepkových polí kvůli chystanému navýšení podílu metylesteru řepkového oleje (MEŘO) přidávaného do nafty.
Klaus ve středu zákon vetoval, vyšší podíl přimíchávání kritizuje. Boj s emisemi oxidu uhličitého je podle něj sporný a existují i vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka. Vyšší přimíchávání podle něj také zdraží pohonné hmoty a sníží životnost automobilů. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) s Klausem nesouhlasí a věří, že sněmovna prezidentovo veto přehlasuje.
"V současné době není jasné zejména časové hledisko projednávání vráceného zákona nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou, popřípadě schválení stávající Poslaneckou sněmovnou ještě před volbami," stojí v prohlášení komory.
Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od letošního června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynu, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. S těmito argumenty však prezident nesouhlasí.
Sněmovna zákon schválila v polovině března, Senát umožnil přijetí koncem dubna. Sněmovna se sejde příští týden v úterý. Na něm by o tomto vráceném zákonu již mohla hlasovat. Na přehlasování prezidentského veta potřebuje alespoň 101 hlasů. Při schvalování ve sněmovně podpořilo zákon 117 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.