ROZHOVOR-ČR by měla vytyčit jasnou cestu k euru -komora

...investory
                                
 * Zemi by prospěla silná vláda, jež dokáže provést reformy
                                
 PRAHA, 14.května (Reuters) - Česká republika by si měla 
stanovit cílové datum přijetí eura a cestu, jež k němu povede, 
jinak riskuje odliv investorů kvůli nejistotě, uvedl prezident 
Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK).
                                
 Členské země Evropské unie se zavazují přijmout společnou 
měnu, Česká republika však dosud nestanovila pevné datum, kdy by 
měla do eurozóny vstoupit. 
                                
 "Je tady nebezpečí, že se to zase začne posunovat, že se o 
tom zase začne diskutovat, proč to neudělat. Doufám, že až 
(pomine panika kolem Řecka)... se tomu začnou zase věnovat, 
protože zvítězí zdravý lidský rozum i nutnost se připojit," řekl 
Radomír Šimek agentuře Reuters tento týden.
                                
 ČNOPK je největší dvoustranné obchodní sdružení v České 
republice, jehož více než 500 členů, mezi nimi Škoda Auto nebo 
Siemens, zaměstnává přes 100.000 lidí.
                                
 Německo dominuje české obchodní statistice, když tam loni 
české firmy vyvezly zboží za 695 miliard korun, zatímco do Česka 
doputoval německý vývoz za 530 miliard korun.
                                
 Šimek uvedl, že pro investory je důležitý jasný výhled, a 
proto tolik nesejde na konkrétním datu, ale je důležité, aby se 
mohli připravit na to, co přijde.
                                
 "Německý investor se rozhoduje na deset patnáct let dopředu, 
a když nebude vědět, do čeho jde, tak to rozhodnutí posune, ale 
posune ho třeba jiným směrem," řekl Šimek.
                                
 Německé investice do České republiky činí zhruba 524 miliard 
korun, což představuje přibližně čtvrtinu celkového objemu 
peněz, které do země od jejího vzniku připlynuly.
                                
 Šimek poukázal na případ Slovenska, jemuž přinesl vstup do 
eurozóny od 1.ledna 2009 více pozitiv než negativ. Jako příklad 
uvedl nedávné rozhodnutí koncernu Volkswagen umístit výrobu 
jednoho malého modelu k Bratislavě namísto původně zvažovaných 
Kvasin. Jedním z argumentů bylo právě euro.
                                
 ODS i ČSSD uvádějí, že by chtěly zkonsolidovat české veřejné 
finance tak, aby země plnila maastrichtská kritéria nejpozději 
do roku 2012, respektive do roku 2013. Zároveň ale zaznívají 
hlasy, že vzhledem k současným potížím eurozóny s předluženými 
členy, jako je Řecko, nemusí Praha s přípravami spěchat.
                                
 Tomu ovšem Šimek oponuje.
                                
 "Jestliže všichni říkají, že teď na to není správná doba, 
musíme počkat, až jak se to vyvine, tak samo se to nevyvine. Je 
třeba na tom cíleně pracovat. Neustálé posunování a vymlouvání 
se, jak to nejde, to nepomůže," řekl.
                                
 SILNÁ VLÁDA
                                
 Kabinet Jana Fischera napsal v konvergenčním programu, jejž 
v únoru zaslal Evropské komisi, že by deficit veřejných financí 
měl do roku 2013 klesnout na 3 procenta hrubého domácího 
produktu, předepsaná pro přijetí eura, z loňských 5,9 procenta.
                                
 Exekutiva Evropské unie však dokument tento týden 
zkritizovala zejména s poukazem na mlhavost opatření navržených 
pro snížení deficitu v letech 2012 až 2013, během nichž by měl 
klesnout o 1,8 procentního bodu.
                                
 Mezinárodní organizace, naposledy OECD, se shodují v tom, že 
Česko potřebuje reformovat hlavně penzijní a zdravotní systém, 
což však naráží na odpor levicových stran, jejichž podpora se 
před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny pohybuje kolem 
poloviny voličských hlasů.
                                
 "V okamžiku, kdy je třeba... udělat rozhodnutí, ať už je to 
v reformách, nebo opatřeních, která mohou být nepopulárního 
charakteru, tam už nejen ekonomika, ale celá společnost 
potřebují politiku, aby se věci rozhodovaly," řekl Šimek.
                                
 Česká republika měla vládu s jasnou většinou naposledy v 
letech 1992 až 1996.