Kromě posuzování národních rozpočtů Brusel počítá i se zpřísněním unijních rozpočtových pravidel, jež jsou obsaženy v takzvaném Paktu stability a růstu. Státy, jejichž roční deficit veřejných financí překročí tři procenta hrubého domácího produktu, by v budoucnosti měly být rychleji a přísněji trestány.
Soubor navržených opatření má dlouhodobě stabilizovat finanční situaci v EU, především pak v eurozóně, která v současnosti čelí nejvážnější krizi v historii. Trhy, které znepokojuje výše dluhů v některých zemích platících eurem, především v Řecku, Španělsku a Portugalsku, neuklidnilo ani nedávné ustavení stabilizačního fondu se 750 miliardami eur (zhruba 19,1 bilionu Kč).
Evropští politici kromě úpravy unijních pravidel usilují také o větší regulaci finančních trhů. Nejblíže ke schválení má regulace takzvaných hedgeových fondů, které zpravidla využívá bohatší klientela či instituce. O pravidlech pro tyto fondy by již v úterý měli hlasovat ministři financí celé EU, ale jednat o ní budou i ministři eurozóny.