Německé firmy jsou nejpřísnější a požadují peníze už po 19 dnech, naopak italské si počkají až 60 dnů. Oproti tomu v průměru firmy v Evropě dostávají zaplaceno týden po splatnosti, tedy po 37 dnech. Ještě před rokem bylo zpoždění jen dva dny. Nejrychleji platí švédské společnosti, po 26 dnech, nejpomalejší jsou s 57 dny Řekové. Firmy z Německa, českého největšího obchodního partnera, posílají peníze po 34 dnech.
V Česku, kde byly ještě na podzim peníze připsané na účet po 42 dnech, tedy devět dnů po termínu, se lhůty dále prodlužují. Doba splatnosti i samotné připsání peněz na účet se výrazně liší podle oborů. Například ve stavebnictví nesou faktury termín proplacení až 60 dnů, peníze přichází po stejné době nebo ještě o měsíc později. "Firmy zasažené tímto jevem zkracují předepsanou dobu splatnosti, aby vyrovnaly problém s likviditou,“ uvedla ředitelka Atradius pro ČR a region střední a východní Evropy Markéta Stržínková.
Trend různě dlouhých termínů splatnosti podle ní platí po celé Evropě. Předepsanou dobu splatnosti obměňuje 52 procent evropských firem podle toho, ve které zemi nebo v jakém oboru působí odběratel. Na druhé straně lze sledovat trend, kdy silní odběratelé nutí dodavatele k prodlužování splatnosti, aby si vylepšili svou finanční situaci, a nemuseli žádat o peníze u bank, dodala Stržínková.
Zkracování předepsané doby splatnosti prý souvisí s neochotou bank půjčovat na financování provozu. Čím dříve firma peníze dostane, tím rychleji může finance opět investovat do výroby. "I když nejhorší fáze krize je pravděpodobně za námi, minimálně v tomto roce budou mít firmy velké problémy se získáním financování od bank. K žádosti totiž dokládají většinou výsledky hospodaření v uplynulém roce, a pokud je budou banky podle nich hodnotit, může být růst zpomalován nedostatkem peněz pro realizaci zakázek," varovala Stržínková.
Pojišťovna pohledávek Atradius vypracovává tradiční analýzu platební morálky ve spolupráci s Financial Times Deutschland. Dotazování se zúčastnilo celkem 1551 společností. Studie nazvaná Payment Morale každý půlrok hodnotí situaci ve zkoumaných zemích z pohledu vnitrostátních obchodů, ale i z pohledu hodnocení obchodních vztahů zahraničními partnery.
Platební morálka v Evropě: předepsaná doba splatnosti zpoždění plateb rozlišování podle země či oboru 2009 38 plus dva dny 50 procent 2010 32 plus pět dní 52 procent
zdroj: Atradius