"Lotyšsko má za sebou komunismus. Nesmírně si váží toho, co se jim za posledních dvacet let podařilo a najednou toto zaškobrtnutí bere jako něco, co je cena za tu cestu vpřed. Proto bylo schopno si ty opasky utáhnout bez velkých demonstrací v Rize nebo jinde v Lotyšsku," řekl Klaus. Řecko se podle něj naopak "strašně brání tomu, aby muselo z něčeho ustoupit a vrátit se zpátky".
Globální hospodářská krize zasáhla Lotyšsko nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Loni zaznamenala jeho ekonomika pokles o 18 procent, nezaměstnanost vyšplhala přes dvacet procent.
Zatlers dnes novinářům řekl, že nejtěžší období má země za sebou a hospodářství začíná opět pomalu růst. "Samozřejmě tento pád byl velice těžký a náš růst se teď zdá pomalý. Nemůžeme čekat rychlý rozvoj jako před krizí," dodal. Největším problémem je podle něj nezaměstnanost, která se sice snížila, ale zůstává kolem 16 procent.
K překonání nejhorší etapy krize podle Zatlerse přispěli obyčejní Lotyši tím, že pochopili nutnost úsporných opatření. Připomněl přitom, že platy klesly o 25 až 30 procent. Důležitým motorem reforem je podle něj také vidina přijetí eura, které chce Lotyšsko přes vážné ekonomické problémy přijmout v roce 2014.
Česko přislíbilo krizí sužované pobaltské zemi loni v únoru v rámci mezinárodní pomoci původně až 200 milionů eur (asi 5,2 miliardy korun). Vydalo dluhopisy za desítky milionů eur, zatím z nich ale Lotyšsku nepůjčilo nic. O podmínkách půjčky se dále jedná. Klaus po dnešním jednání v Rize řekl, že ministerstva financí obou zemí by měla v květnu definitivně dohodnout polovinu půjčky, tedy 100 milionů eur. O zbytku se podle něj bude dále jednat.