Ministr připustil, že protipovodňové stavby se nedaří uskutečňovat tak rychle, jak by si lidé bydlící kolem řek představovali. Překážkou jsou podle něj hlavně majetkoprávní potíže. Jestliže se majitelé pozemků postaví záporně k prodeji, chtějí na něm nepřiměřeně vydělat nebo na výzvy státních podniků nereagují, vše to podle Šebesty komplikuje. Přiznal však, že například v Troubkách na Přerovsku, které voda zčásti srovnala se zemí už při záplavách v roce 1997 a které letos zatopila znova, minulé vedení Povodí Moravy nepostupovalo při plánování stavby ochranné hráze dost razantně.
"Management se spokojil s obesláním vlastníků (potřebných pozemků) a ta reakce jejich, nebo nereakce, zůstala bez odezvy," uvedl Šebesta. Nový ředitel podniku Libor Dostál má proto podle něj za úkol do dvou měsíců zpracovat analýzu budoucího postupu a vlastníky oslovit znova.
Šebesta dnes s novináři diskutoval i o Skařinské hrázi v Hodoníně, kterou před letošní záplavovou vlnou asi 140 hasičů mnoho hodin zpevňovalo desetitisíci metry čtverečními geotextilie a asi 2500 pytli s pískem, aby se nerozplavila. Hráz se přitom jako slabé místo ukázala už při záplavách v roce 2006 a už tehdy se mluvilo o nutnosti ji zpevnit. Nic se však nestalo.
Ředitel Povodí Moravy dnes kritiku odmítl s tím, že konkrétně tuto stavbu brzdí nedokončené pozemkové úpravy. Slíbil, že se zpevnění hráze přiřadí do balíku změn, které chce státní podnik v Hodoníně uskutečnit do roku 2013.