EU chce větší sankce pro rozpočtové "hříšníky"

"Otázka sankcí musí být prioritou. Musíme udělat všechno, aby se zemím, které přistupují k sestavování vlastních rozpočtů laxně, roztřásla kolena. To je náš úkol a s těmito nástroji jej můžeme splnit," řekl novinářům rakouský ministr financí Josef Pröll.

V současnosti je v EU nejvyšší možný roční rozpočtový schodek stanoven na tři procenta hrubého domácího produktu a celkový dluh na 60 procent HDP. Většina zemí však tyto hranice porušuje a unie dosud nikdy v tomto případě k žádným sankcím ani pokutám nepřistoupila.

Německá vláda nové konkrétní sankce nastínila v dopise, který ještě před začátkem jednání rozeslala členským států EU. Ten obsahuje celkem devět bodů, které mají vést ke stabilizaci finanční a hospodářské situace v eurozóně, dotýkají se ale celé evropské sedmadvacítky.

"V rámci procedury pro nadměrné rozpočty (EDP) by mělo být případné hříšníky možné trestat daleko rychleji a efektivněji," uvádí německé ministerstvo financí v dopisu, který má ČTK k dispozici. V proceduře pro nadměrný rozpočet se v současnosti nachází většina členských států EU včetně České republiky.

Němci požadují, aby v případě, že země nesplní unijní požadavky na snížení rozpočtového deficitu, dočasně přišla o financování z EU. Pokud by pravidla porušovala i nadále a velmi výrazně, měla by trvale přijít o možnost získávat peníze ze strukturálních fondů EU.

"Úroveň zadlužení v Evropské unii je v současnosti příliš vysoká a pro tyto návrhy je tady široká podpora," uvedl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Němci ovšem kromě možnosti ztráty financování, která už je do určité míry možná i podle současné podoby unijních rozpočtových pravidel, navrhují i ztrátu hlasovacích práv.

"Země, které vážně poruší pravidla měnové unie, by měla nejméně na dobu jednoho roku přijít o hlasovací práva. To se týká i zemí, které opakovaně překračují povolený schodek rozpočtu anebo manipulují s oficiálními statistikami," uvádí německý dopis.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble rovněž navrhuje, aby byl takzvaný střednědobý rozpočtový cíl (MTO) minimálně pro země eurozóny závazný. MTO je v současnosti v podstatě dobrovolný a není nijak vymahatelný, přestože je obsažen v Paktu stability a růstu. U každé členské země se liší, ale často představuje vyrovnaný či mírně přebytkový rozpočet. Němci se v tomto případě inspirovali vlastním zákonem o vyrovnaném rozpočtu.

Takzvaný Schuldenbremse počítá s tím, že německá vláda nebude moci od roku 2016 sestavit rozpočet s deficitem větším než 0,35 procent HDP. Od roku 2020 bude muset dokonce sestavit jen vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. "Jsou to velmi zajímavé návrhy, které jdou správným směrem," dodala francouzská ministryně financí Christine Lagardeová.