Ratingu ČR nehrozí bezprostředně zhoršení, výhled je stabilní

V této chvíli není na rating, pokud jde o stav státních financí, velký tlak, řekl ČTK analytik společnosti Moody´s Dietmar Hornung. "Rating České republiky je A1 se stabilním výhledem a nyní je tento rating skutečně stabilní," zdůraznil.

Je stabilní proto, že i když se veřejné finance v poslední době zhoršily, údaje o zadlužení jsou v porovnání s obdobnými zeměmi příznivé, řekl Hornung. Připomněl, že státní dluh Česka je asi 40 procent hrubého domácího produktu a deficit se loni blížil šesti procentům HDP.

Úroveň českého deficitu a státního dluhu bude ve srovnání s mnoha zeměmi EU nadále příznivá, zejména v porovnání s některými slabšími členy eurozóny, řekl ČTK David Heslam z agentury Fitch Ratings. Připomněl, že agentura během globální krize potvrzovala rating dlouhodobých českých devizových závazků na úrovni A+ se stabilním výhledem.

I když existuje riziko zhoršení ratingu, stejnou měrou tu je potenciál pro jeho vylepšení, prohlásil Hornung z Moody´s. "Pokud se vládě podaří stabilizovat zadlužení a obnoví se růst, může nastat tlak na zlepšení ratingu a ve střednědobém horizontu by tento tlak mohl vést potenciálně k pozitivní změně," dodal.

Současně by ale České republice v případě nečinnosti mohlo hrozit i horší hodnocení. "Pokud by Česká republika nebyla dlouhodobě s to snížit strukturální deficit a současně by nebyla s to provést reformy ve zdravotnictví a v systému důchodů, pak by někdy později časem vznikl tlak na negativní změnu ratingu," řekl.

Silné ekonomické základy země, včetně mírného rozpočtového deficitu a výše státního dluhu a silného bankovního sektoru, umožnily úřadům uvolnit měnovou a rozpočtovou politiku a podpořit tak ekonomiku zasaženou zhroucením globálního obchodu, uvedl Heslam z Fitch Ratings.

Pokud by ale nebyly zavedeny reformy, které by ve střednědobém horizontu snížily deficit, rostoucí státní dluh by mohl bránit zvýšení ratingu, k němuž by vybízely další faktory jako například přibližování v příjmech k průměru EU. Naopak by to mohlo časem oslabit důvěryhodnost úvěrů ČR, dodal.

Zdůraznil také "nereformovaný penzijní systém v ČR" zejména v souvislosti s "nepříznivým demografickým profilem země a náklady na stárnoucí populaci".

Více než rychlé sestavení vlády po volbách je podle Hornunga důležité, aby nakonec vznikla stabilní vláda, která bude usilovat o konsolidaci rozpočtu. "Je vždy dobré mít jasnou většinu a rychlý přechod k nové vládě. Ale z našeho pohledu nezáleží na několika týdnech, my hodnotíme střednědobou a dlouhodobou důvěryhodnost úvěrů, dodal.

Nová vláda se bude podle Hornunga potýkat se stejnými výzvami jako dosavadní. V zásadě jde o uchování ekonomické síly ČR a finanční síly vlády. V případě ekonomické síly je klíčové obnovení růstu a také to, aby se obnovilo přibližování úrovni průměru EU, které se dělo před začátkem krize, řekl.

Z fiskálního hlediska je potřeba snížit rozpočtový deficit, který narostl během krize. Aby byly státní finance udržitelné ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, je potřeba se zaměřit na strukturální deficit, zdůraznil Hornung.

Heslam připomněl, že obě hlavní strany, ČSSD a ODS, se zavázaly k dodržování posledního konvergenčního programu předloženého Evropské komisi. Ten předpokládá snížení schodku pod úroveň tří procent HDP v roce 2013. Ale podrobnosti, jak se bude deficit snižovat, nejsou k dispozici a budou zveřejněny až po volbách, podotkl.