Itálie se ale k ostatním členům eurozóny v otázce snižování výdajů podle agentury Reuters připojuje dost neochotně. Úsporný rozpočet se totiž dotkne prakticky všeho podstatného, výdaji na zdravotnictví počínaje, přes výběr mýtného a platy státních zaměstnanců konče.
"Bude to kruté a neobejde se to bez obětí," řekl zástupce italského kabinetu Gianni Letta, který je pravou rukou premiéra Silvia Berlusconiho. Vláda občanům dlouho tvrdila, že jejich země je imunní proti takovým problémům, s nimiž se potýká Řecko. Nakonec se ale rozhodla, že k úsporám preventivně sáhne.
Ve snaze snížit výdaje se Řím připojuje k Řecku, Španělsku a Portugalsku. Cílem je snížit rozpočtový deficit, který se ve všech těchto zemích pohybuje vysoko nad povolenou tříprocentní hranicí ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Po přijetí záchranného programu v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč) na pomoc Řecku teď celá eurozóna bojuje o důvěru investorů.
Evropské země se dohodly i na širší záchranné síti, která má pomoci zemím eurozóny vypořádat se s citelným růstem nákladů na obsluhu dluhu, což byl v posledních týdnech i jeden z problémů Řecka. Záchranná síť bude mít k dispozici až 750 miliard eur (asi 19,2 bilionu Kč). Půl miliardy eur má poskytnout EU a 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond.