MPO návrh na zjednodušení ekologické legislativy zdůvodnilo tím, že nyní jsou tyto zákony v některých případech přísnější než předpisy EU. "Neopodstatněné finanční náklady vyplývající z požadavků environmentální legislativy zatěžují zejména výrobní podniky i oblast služeb. Z tohoto důvodu MPO zpracovalo předkládaný materiál s cílem dále eliminovat neopodstatněné požadavky environmentální legislativy," uvedlo MPO, podle kterého by kvalita životního prostředí měla být zlepšována způsobem, který nebude mít negativní dopad na průmysl.
MPO připomnělo, že celkové investiční náklady vynaložené v ČR na ochranu životního prostředí v roce 2008 činily 20,3 miliardy korun. MPO s odkazem na údaje Eurostatu argumentuje, že Česko má jeden z nejvyšších podílů těchto investic na HDP v EU. Například hodnota investic vynaložených průmyslovým sektorem ČR v roce 2006 činila 0,32 procenta HDP, zatímco průměr EU byl 0,1 procenta HDP.
Nejvyšší úsporu (4,1 miliardy korun ročně) má přinést stanovení záloh na všechny typy pivních lahví, kterou jsou nyní k dostání na tuzemském trhu. Stávající nařízení vlády, které stanovilo výši záloh, totiž hovoří pouze o dvou typech pivních lahví. Na více než tři miliardy korun pak MPO vyčíslilo roční úsporu díky úpravám v oblasti povinnosti hlásit úniky nebo přenosy znečišťujících látek.
MPO také navrhuje upravit některých paragrafy v zákonech týkajících se ochrany rostlin, živočichů a krajiny. "Znění těchto paragrafů je pro podnikatelskou činnost, jak pro stavební, tak pro báňskou, nepřijatelné, poněvadž dává do rukou úředníků či ekologů pravomoci zastavit již schválenou stavbu nebo činnost, a to bez zodpovědnosti za případné ztráty, které podnikatelským subjektům tímto svým rozhodnutím způsobí," upozornilo MPO, podle kterého by tato ustanovení měla být upravena tak, aby byla zajištěna ochrana přírody i podnikatelské záměry podnikatelů. V případě zmařených investic by totiž mohly vzniknout ztráty v desítkách miliard korun.
Před schválením návrhu MPO varuje komise AV, která kritizuje zejména změny v zákoně o ovzduší, v zákoně o ochraně přírody a krajiny či v integrovaném registru znečištění. Nelíbí se jí například návrh, aby byly z právních norem vyškrtnuty emisní stropy. Výhrady mají akademici k bodům zabývajícím se kácením stromů, které podle nich povedou k úbytku zeleně ve městech i na venkově. MPO by zároveň podle komise nemělo vylučovat některá průmyslová odvětví z registru znečištění, ve kterém podniky každoročně zveřejňují údaje o svých emisích.
Ministerský návrh již v dubnu ostře kritizovala Strana zelených. Podle Lišky vrací většina z 96 navržených bodů ochranu životního prostředí a zdraví o dvě desetiletí nazpátek. Část kritiky zelených se pak shodovala s výhradami akademiků. MPO tehdy kritiku odmítlo jako účelovou a nekorektní. Nesouhlasilo s tvrzením, že návrh usiluje o seškrtání klíčových ekologických zákonů. Mluvčí MPO Pavel Vlček dnes ČTK řekl, že ministerstvo pouze splnilo úkol zadaný vládou. Materiál je podle Vlčka návrhem, o jehož případné realizaci budou ministerstva a odborníci v případě schválení vládou diskutovat.