Malí akcionáři AMO odmítají nabídku na vytěsnění 4000 Kč za akcii

Společnost ArcelorMittal Holdings AG svým návrhem 4000 Kč za akcii ocenila hodnotu ostravské huti na 49,2 miliardy korun. Svůj návrh zdůvodnila mimo jiné hospodařením AMO za poslední tři účetní období. Největší domácí huť se loni propadla do zhruba miliardové ztráty z předloňského nekonsolidovaného zisku 4,9 miliardy Kč.

Navržené protiplnění reaguje rovněž na očekávané hospodářské výsledky AMO i vývoj celého ocelářského průmyslu a vychází z odborného znaleckého posudku, uvedlo představenstvo AMO v pozvánce. Podle něho je takové protiplnění doložené posudkem přiměřené.

S tím ale zásadně nesouhlasí početná skupina minoritních akcionářů, zastupovaná Psotou, která v AMO drží celkem 1,25 procenta akcií. "Cena 4000 korun za akcii je pro nás absolutně nepřijatelná a samozřejmě podáme k příslušnému soudu žalobu na dorovnání protiplnění," řekl ČTK Psota.

Nespokojení akcionáři také odmítají hodnotu ostravské huti vyčíslenou na 49,2 miliardy Kč. "Po odečtení hotovosti 37 miliard, nahromaděné na účtech AMO, jsou veškeré finanční toky firmy oceněny na pouhých zhruba 12 miliard korun. V posledních pěti letech ale tyto toky činily přes 40 miliard. Nutno dodat, že AMO disponuje nemalým neprovozním majetkem," uvedl Psota.

Podle něho by zvláště při nuceném vyvlastnění měli mít drobní akcionáři z poskytnutého protiplnění alespoň takový užitek, jaký bude mít z nabytého majetku majoritní ArcelorMittal Holdings AG. "Nenaplnění této premisy je jasným porušením všech základních právních a etických norem," dodal Psota.

Mimořádná valná hromada AMO, svolaná na žádost ArcelorMittal Holdings AG, bude rovněž rozhodovat o jeho pětileté možnosti zastavit další vlastní akcie držené v ostravské huti (v rozsahu 4,141 milionu kusů). Loni v srpnu už byla schválena zástava prvního balíku akcií za pohledávky (v maximálním rozsahu 2,943 milionu kusů).

Už tehdy drobní akcionáři bouřlivě protestovali s tím, že jde pouze o fiktivní zástavu za úvěry podobnou vystavení nekrytého šeku. Podali kvůli tomu rovněž žalobu. Dlouhodobě pak protestují proti tomu, že ostravská huť nevyplácí dividendy. Podle Psoty si její zadlužený majoritní vlastník půjčuje z nerozděleného zisku AMO peníze pro další společnosti ve skupině. To ale vedení ostravské firmy odmítlo.

Na postup většinového akcionáře si minoritní akcionáři stěžovali například u českého premiéra, Evropské komise v Bruselu, newyorské burzy cenných papírů NYSE i americké komise pro cenné papíry SEC. V lednu vyhověl jedné z jejich žalob podaných na AMO ostravský krajský soud, když rozhodl o neplatnosti valné hromady, na níž firma loni nerozdělila zisk a nevyplatila dividendy. Největší tuzemská hutní společnost se proti rozhodnutí soudu odvolala.

Hospodaření huti prověřuje od loňského července protikorupční policie na základě trestních oznámení, která na AMO podala právě skupina malých akcionářů.