Pokud by se daň zavedla globálně, pak by se podle Sorose ročně vybralo asi 20 miliard dolarů (zhruba 415 miliard Kč). Sorosova představa je taková, že polovinu vybraných peněz by získal navrhovaný fond, zatímco druhou polovinu by si ponechaly vlády těch zemí, které příplatek vyberou. Fond by tedy měl k dispozici kolem deseti miliard dolarů ročně.
"Rád bych viděl skutečné odhodlání k vytvoření nějakého takového zeleného fondu. Nemůžeme spoléhat na trh emisních povolenek (že nakonec sníží emise)," sdělil Soros. Smyslem je podle něj pomoci bojovat se změnou klimatu hlavně těm nejchudším zemím světa.
"Doufám, že najdeme nějaký zdroj příjmů, který tomu fondu přinese alespoň deset miliard dolarů ročně. Tím nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem by byl příplatek z prodeje letenek," poznamenal Soros. Ten je mimo jiné členem panelu OSN pro financování projektů na ochranu ovzduší a zpomalení klimatických změn.
Soros věří, že pro zavedení takové daně najde i širokou mezinárodní podporu. "Francouzi už s tím začali. Já si myslím, že kdybychom mohli ukázat, co s tím lze udělat, tak bychom získali i politickou vůli," řekl finančník.
Nejlepší model pro založení zmíněného zeleného fondu lze podle Sorose vidět třeba v Globálním fondu pro boj s onemocněním AIDS, tuberkulózy a malárie (Global Fund to Fight AIDS, Tuberculosis and Malaria). Ten funguje velmi efektivně, řekl Soros.
Soros chce jít příkladem a řekl, že věnuje 50 milionů dolarů na podporu lesů a urychlení plánu na zpomalení globální deforestace. Ta je zodpovědná za to, že příroda ztrácí schopnost absorpce oxidu uhličitého. "Jsem připraven to udělat, pokud to pomůže ten proces urychlit," řekl Soros po schůzce s norským premiérem.