České domácnosti podle nich za 100 kWh zaplatily v druhé půlce loňska 359 korun, zatímco o rok dříve to ve stejném období bylo 321 korun.
V 11 z 26 států bloku (údaje za Belgii nejsou dostupné) přitom zaznamenaly domácnosti naopak meziroční snížení cen. Největšího zvýšení o téměř 18 procent se naopak dočkaly polské domácnosti. Na Kypru zase ceny klesly takřka o pětinu.
Data také ukázala, že české domácnosti mají v Evropské unii sedmou nejdražší elektřinu (20,01 jednotky kupní síly PPS), pokud se započítají rozdíly v cenových relacích v jednotlivých zemích. Slovákům patří v tomto směru dokonce čtvrtá nejvyšší příčka (21,12 PPS).
Nejhůře jsou na tom v tomto směru Maďaři (24,26 PPS), za nimiž následují Poláci (22,03 PPS) a Němci (21,36 PPS). Nejlépe na tom jsou naopak Finové (10,33 PPS) s Francouzi (10,61 PPS).
Statistici ve svých porovnáváních použili takzvané standardy kupní síly (PPS). To je uměle vytvořená měnová jednotka, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní do jisté míry vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně je možné říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.