Počet projektů přímých zahraničních investic loni klesl o 30 pct

Největší propad zájmu nových investorů agentura CzechInvest zaznamenala v polovině roku 2009. "Rozhodování zahraničních investorů o uskutečnění projektu bylo do značné míry ovlivněno negativním výhledem poptávky a jejích výkyvů. Řada firem navíc musela omezovat stávající kapacity a optimalizovat efektivnost svého provozu. To se logicky projevilo ve vyšší nezaměstnanosti a nižším počtu kmenových zaměstnanců," sdělil dnes ČTK Michal Stieber z CzechInvestu.

Změnu agentura zaznamenala až v závěru loňského roku, kdy poptávka investorů po ČR vzrostla, a to i ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Důvodem podle odborníků bylo začínající oživení světové ekonomiky, které přímo ovlivnilo investiční aktivitu například v odvětvích zpracovatelského průmyslu, sdílených služeb nebo vývoje IT.

"Řada finálních výrobců přehodnotila dosavadní dodavatelsko-odběratelské vztahy, inovovala své výrobky a následně zadala zakázky novým dodavatelům. Tlak na snižování nákladů přiměl řadu těchto dodavatelů umístit svůj nový projekt či relokovat stávající provoz do výhodnější lokality, kterou je například právě ČR," uvedla společnost Ernst & Young.

Podle Magdaleny Souček ze společnosti Ernst & Young se také mění povaha investičních projektů "Zatímco v roce 2006 generoval jeden investiční projekt průměrně 101 pracovních míst, v loňském roce to bylo 69. Investoři se zkrátka pouštějí jen do relativně jistých a nezbytných kroků, které se v jejich podnikání projeví v poměrně krátkém horizontu," upozornila.

Zavedené západoevropské ekonomiky si podle průzkumu udržely či mírně zvýšily počty investičních projektů, i když objemově byly menší. Země střední a východní Evropy ale pokračovaly v poměrně razantním pádu, který byl patrný již v předchozích statistikách. Z tohoto regionu si nejlépe vedlo Polsko, které i přes velký propad zejména v investicích do výroby stále dokázalo přilákat relativně vysoký počet přímých investic, což jej vyneslo na 8. místo z hlediska počtu projektů a 5. místo z pohledu počtu vytvořených pracovních míst.

Naopak více dařit se v pomyslném souboji o přímé zahraniční investice začalo zemím dále na východ. Například Rusko loni přilákalo o 17 procent více investičních projektů než v roce 2008, což jej řadí na 5. místo v žebříčku nejatraktivnějších evropských zemí.

Nejhorší výsledky loni v Evropě vykázaly investiční projekty v automobilovém a těžařském průmyslu a v dopravě. Snížily se ale také investice do ekonomických služeb a do vývoje softwaru. "Vedle toho však existují i odvětví, která jsou, jak se zdá, vůči ekonomické krizi odolnější. Konkrétně jde o potravinářský a farmaceutický průmysl či elektroenergetický sektor. Těm se vloni podařilo přilákat více investic než v roce 2008," uvedla společnost Ernst & Young.

Nejvíce pracovních míst v Evropě tradičně vzniklo v automobilovém sektoru, a to jak v západní, tak ve střední a východní Evropě. Zatímco se však automobilový průmysl v západní Evropě podílí na pracovních místech deseti procenty, v regionu střední a východní Evropy je 41 procent všech pracovních míst vytvořeno v tomto sektoru. "Střední a východní Evropa je stále automobilovou baštou. Zhruba 80 procent vytvořených pracovních míst v evropském automobilovém průmyslu je právě zde," podotkla Souček.

I když více než polovina oslovených manažerů (53 procent) v průzkumu uvedla, že s dalšími investicemi v Evropě pravděpodobně ještě chvíli vyčká, podle Magdaleny Souček vykazuje evropské investiční prostředí ve srovnání se situací před rokem známky oživení. "V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl počet nově ohlášených investičních projektů, což dokládá, že důvěra se investorům vrací. Očekáváme, že i přes současné problémy společné měny dojde v letošním roce k celkovému mírnému nárůstu zahraničních investic směřujících do Evropy a že bude vytvořeno minimálně tolik nových pracovních míst jako vloni," dodala.