Z deseti na 15 procent by se v následujících pěti letech měla rozšířit také zemědělská půda, na níž farmáři hospodaří podle zásad ekologického zemědělství. Její rozloha i počet biozemědělců v Česku rok od roku prudce roste. Dle únorových údajů počet ekofarmářů v Česku již převýšil 3000, meziročně vzrostl o polovinu. Výrazně přibývá také výrobců biopotravin. Vyrábí je již více než 500 firem.
"Chceme podporovat výrobce potravin i nadále z Programu rozvoje venkova, aby si mohli financovat investice do zpracování," řekl ČTK Leibl. Ministerstvo se chce také více věnovat osvětě a seznamovat veřejnost s přínosy ekologického zemědělství a biopotravin. Dotace ekozemědělcům v současnosti dosahují zhruba 600 milionů ročně. Zároveň mohou čerpat i další platby, tak jako jejich konvenčně hospodařící kolegové.
Podle Leibla je ekologické zemědělství přínosné pro přírodu, zejména pro krajinu a spodní vody, které nejsou zatěžovány chemikáliemi. Více se při něm dbá na pohodu zvířat. "Pro výrobce je to dobrá podnikatelská příležitost," míní Leibl. Roste totiž hlavně zájem supermarketů o biovýrobky.
Růst tuzemského trhu s biopotravinami loni výrazně zpomalil. Podle předběžných výsledků průzkumu agentury Green marketing mezi výrobci a obchodníky většina z nich zvýšila loni tržby jen nepatrně, nebo zůstaly na úrovni roku 2008. V předchozích letech trh rostl o desítky procent ročně. Zpomalení zapříčinila ekonomická krize. Bioprodukty jsou v Česku většinou výrazně dražší než běžné potraviny.
mjr dp