"Nejvíce postižené jsou rané třešně, které možná ani žádné nebudou. Třešně kvůli nedostatku slunečního svitu nedozrávají a při trvalých deštích praskají již zelené," řekl Ludvík. U meruněk by podle něj pokles úrody mohl být až 50 procent. "Velmi málo bude i raných švestek, pokles čekáme i u broskvoní a višní," řekl.
Chladno a déšť se na stromech podepsaly špatným a nerovnoměrným kvetením, které se proti obvyklé době protáhlo z pěti až sedmi dnů až na dva týdny. Celá vegetace je letos zpožděná asi o dva týdny. Z houbových chorob pak na peckoviny nejvíce útočí monilióza. Jádroviny, tedy jabloně a hrušky, jsou nejvíce zasažené strupovitostí.
"Houbové choroby měly prakticky po celý květen ke svému rozvoji ideální podmínky," řekl Ludvík. Obrana proti nim postřiky byla kvůli dešťům velmi ztížená. Mnoho sadů je také velmi podmáčených a pěstitelé do nich s technikou vůbec nemohou vjet.
Přesnější vyčíslení škod z nepříznivého počasí budou mít ovocnáři po polovině června, kdy v sadech provedou první odhady letošní sklizně. Ludvík nicméně poznamenal, že na rozdíl od peckovin se očekávaná úroda jablek zatím jeví jako průměrná.
Loni čeští pěstitelé v sadech sklidili 178.090 tun ovoce, což bylo meziročně o tři procenta méně. Jablek, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku, se loni urodilo 144.993 tun. Například třešní se sklidilo 2595 tun a meruněk 4209 tun. Roční objem tržeb českého ovocnářství se pohybuje kolem jedné miliardy korun.