Záhorka: Letošní úroda obilí bude horší než loňská

"Jarní obiloviny jsou bídné," řekl Záhorka, který očekává určitě nižší výnosy obilí, hlavně jarního ječmene, než v předchozím roce. Extrémní vlhko nesvědčí ani dalším plodinám, například řepce. Počasí rolníkům znemožňuje přihnojování plodin, výjezdy postřikovačů s přípravky na chemickou ochranu rostlin a další polní práce.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby kvůli počasí někteří zemědělci dokonce ani nestihli zasít. "Já jsme osobně nikdy v životě nebyl svědkem situace, kdy máme červen a třeba na jižní Moravě není dosetá ani kukuřice. Není dosetá proto, že do polí zkrátka nejde vyjet," řekl dnes Rádiu Česko Veleba.

Podle odhadů komory z minulého týdne způsobily prudké deště v posledních týdnech v Česku zaplavení více než 17.000 hektarů zemědělské půdy, z toho 14.500 hektarů orné půdy. Agrárníci odhadují celkové škody na minimálně 220 milionů Kč. Podle Záhorky lze však čekat, že konečné číslo bude vyšší.

Na některých polích i poté, co voda opadne, zůstávají laguny, které vůbec nevysychají a voda se tam drží až do zimy, popsal Záhorka zkušenost zemědělců z povodní v posledních letech. Některá pole mohou být navíc zanesena naplaveným štěrkem, jinde voda spláchne úrodnou ornici. Zpětná rekultivace takových polí je podle Záhorky velmi nákladná.

Ministerstvo odhaduje, že celkově by letos mělo být obilovinami oseto přibližně 1,5 milionu hektarů, tedy zhruba o 29.000 hektarů méně než pro sklizeň v roce 2009. Zatímco loni na podzim vyseli rolníci 986.000 hektarů ozimých obilovin, o 33.000 ha méně než o rok dříve, u jařin očekává MZe naopak mírný nárůst zhruba o 4500 hektarů na 513.000 hektarů. Definitivní statistika osevů bude k dispozici ve druhé polovině června.

Odborníci upozorňují na to, že k současným ničivým dopadům povodní částečně přispěli sami zemědělci necitlivými zásahy v minulosti. Během intenzifikace zemědělství v uplynulých desetiletých byly rozorány meze, odstraněny travní porosty či remízky, často byl také volen nevhodný způsob orby. Výrazně se tak snížila přirozená schopnost krajiny zadržovat vodu a tyto zásahy pomohly výskytu půdní eroze a zvýšily riziko vzniku povodní.