Analytici: Průměrná mzda stoupla v 1. čtvrtletí o zhruba 2,5 pct

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 5,2 procenta na 25.752 korun. Reálná mzda se zohledněním inflace vzrostla o 4,8 procenta. Důvodem relativně vysokého růstu bylo propouštění zaměstnanců s nižšími platy, pokles nemocnosti a vyplácení mimořádných odměn. Loni v prvním čtvrtletí byla průměrná mzda 22.321 korun.

Do mezd v prvním čtvrtletí podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška zřejmě promluvilo několik vzájemně protisměrných faktorů. Nízký růst byl podpořen politikou firem letos plošně nezvyšovat mzdy. K rychlejšímu růstu mezd naopak podle něj tlačilo propouštění zaměstnanců na začátku roku. "Jelikož se převážně jednalo o pracovníky v nižších mzdových kategoriích, průměrnou mzdu propouštění zvýšilo," uvedl.

Růst mezd přitom zpomaluje podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské stále ještě vysoká nezaměstnanost a slabé oživení ekonomiky. "V průmyslu rostly mzdy v prvním čtvrtletí o něco pomaleji než ve čtvrtém čtvrtletí loni. Ve státní správě v důsledku Janotova balíčku došlo dokonce ke snížení finančních prostředků na platy státních úředníků o čtyři procenta," uvedla.

Odhadovat vývoj průměrné mzdy přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka už pomalu ani není možné. "Průměrná mzda má jen velmi omezenou vypovídací schopnost a i nadále platí, že na ni přes dvě třetiny zaměstnanců ani nedosáhnou. Navíc její vývoj je silně ovlivněn klesající nemocností zaměstnanců a propouštěním pracovníků s nižšími mzdami. To se jednoznačně projevilo v loňském roce," uvedl.

Nejoptimističtěji odhaduje vývoj mezd analytik Komerční banky Jiří Škop, podle kterého v prvním čtvrtletí mzdy rostly nominálně o 4,2 procenta. Na slušný růst ukazují podle něj již zveřejněné mzdy v průmyslu. Například z březnových údajů o vývoji průmyslu vyplývá, že průměrná nominální mzda zaměstnanců v průmyslových podnicích meziročně vzrostla o 7,4 procenta a činila 24.972 korun.