EU čeká další pokus o zastavení šíření dluhové krize

Ministři financí EU a eurozóny by se nicméně mohli dohodnout na prvních úpravách, které ovšem nevyžadují změnu unijních smluv. Expertní skupina, kterou vede prezident EU Herman Van Rompuy a tvoří jí především šéfové pokladen členských států, má do podzimu připravit detailní návrh změn současných rozpočtových pravidel, dohodu nad obecnými principy by ovšem měla předložit již summitu EU, který se uskuteční v polovině června v Bruselu.

Současná unijní rozpočtová pravidla jsou zahrnuta v takzvaném Paktu stability a růstu. Jejich "stavebním kamenem" je, že žádný z členských států EU a eurozóny by neměl mít vyšší rozpočtový schodek než tři procenta HDP. Toto pravidlo však porušuje v současnosti drtivá většina zemí stejně jako pravidlo pro celkový dluh, jehož výše by neměla přesáhnout 60 procent HDP. Za porušení této hranice ale dosud státy ani nemohly být v podstatě potrestány.

"Jelikož je to vlastně poprvé, co ministři (expertní skupina) budou o celé záležitosti diskutovat opravdu zevrubně, každý, kdo by si myslel, že vyjdou z jednací místnosti s novými pravidly, by byl opravdu hloupý," řekl agentuře Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.

Není ovšem pochyb, že ministři se dokážou dohodnout na rychlejším trestání zemí, které opakovaně překročí hranici povoleného rozpočtového schodku a vadit jim nebude ani posuzování národních rozpočtů ostatními ministry v Bruselu, které nedávno navrhla Evropská komise.

Dohodu zatím naopak nelze čekat na případných sankcích za porušení pravidel. V současnosti je možné rozpočtové hříšníky nejen pokutovat, ale rovněž jim zastavit příliv evropských dotací, EU však k těmto trestům nikdy nepřistoupila a žádá sankce nové. Německo na prvním zasedání expertní skupiny, které se uskutečnilo na konci května, navrhlo celou řadu konkrétních změn Paktu stability a růstu, ale u ostatních zemí se nesetkalo s příliš velkým pochopením.

Němci navrhli nejen úpravy, které by si žádali velmi složitou a zdlouhavou změnu unijních smluv, ale rovněž celou řadu kontroverzních sankcí, mezi něž patří například ztráta hlasovacích práv pro členské státy eurozóny porušující rozpočtová pravidla. "Obecně sankce mají velkou podporu, ale všichni řekli, že je na tom hrozně moc práce. Vlastně takhle, jak je to navržené, se to vzít nedá," řekl koncem května náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek.

Ministry financí eurozóny, kteří se sejdou již v pondělí odpoledne, a ministry financí celé EU, kteří budou samostatně mimo expertní skupinu zasedat i v úterý, však čeká kromě změny rozpočtových pravidel celá řada dalších problémů. Jedním z nejaktuálnějších je situace v Maďarsku, jež mělo v minulosti značné problémy s vlastním hospodařením a navzdory příslibům a závazkům o snížení rozpočtových schodků panují obavy, že Budapešť neuváděla o vývoji národního rozpočtu pravdivá data.

Vláda vítěze voleb - pravicového Fideszu - sice ujišťuje, že se hodlá držet plán snížit letošní schodek rozpočtu na 3,8 procenta hrubého domácího produktu, podle státního tajemníka Mihála Vargy však musí urychleně sestavit akční plán, který to zajistí. Varga tento týden naznačil, že bez dodatečných kroků by mohl deficit letos vystoupit až na 7,5 procenta HDP. Státní tajemník rovněž prohlásil, že čísla v nynějším rozpočtu nejsou reálná a bez hlubokých změn nebude možné cíl splnit.

Maďarsko tak na zasedání ministrů financí EU nejspíš čeká zásadní kritika, ale zatím není příliš pravděpodobné, že jej postihly nějaké sankce.