ANALÝZA-Politika, úsporná opatření budí obavy o vých.Evropu

...obavy
                                
 * Vlády mají stále potíže s fiskální konsolidací
                                
 * Roste únava z úsporných opatření, politické napětí
                                
 * Konflikt mezi některými vládami a centrálními bankami
                                
 Michael Winfrey
                                
 PRAHA, 7.června (Reuters) - Varování nové maďarské vlády 
týkající se rizika dluhové krize přimělo investory přehodnotit 
status východní Evropy coby bezpečného přístavu a může vést k 
větší volatilitě na trzích s tím, jak region klopýtá za 
ekonomickým oživením. 
                                
 Bývalý komunistický východ Evropské unie, ignorovaný trhy 
během globální finanční krize, kdy Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko 
obdržely finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, si za 
posledních 18 měsíců důvěru trhů znovu získal snahou řešit velké 
fiskální a vnější deficity. 
                                
 Nicméně obraz regionu dostal trhlinu minulý týden, kdy se 
dva představitelé nové maďarské středopravé vlády ze strany 
Fidesz vyjádřili v tom smyslu, že země se blíží k ekonomickému 
krachu ve stylu Řecka. Toto varování otřáslo měnami, akciemi i 
dluhopisy. 
                                
 Mnoho ekonomů je přesvědčeno, že Maďarsko má k řeckému 
scénáři daleko, a poukazují na to, že rozpočtový deficit země a 
poměr veřejného dluhu k HDP jsou mnohem nižší. Ještě minulý 
měsíc přitom státní dluhopisy zemí východní Evropy přitahovaly 
kapitál investorů, kteří prchali před nestabilitou v eurozóně. 
[ID:nLDE65505R]
                                
 Nicméně neklid z minulého týdne vypovídá o tom, jak 
politické změny, únava veřejnosti z úsporných opatření a těžké 
rozhodování o rozpočtech na rok 2011 mohou východoevropským 
zemím ztížit splnění přijatých závazků. 
                                
 "Lidé předtím vnímali východní Evropu jako region, jenž 
přijal úsporná opatření a posunul se vpřed. Byla považována za 
poměrně bezpečnou," uvedl Nigel Rendell, stratég RBC.
                                
 "Ovšem poté, co se tohle objevilo v Maďarsku, lidé situaci 
přehodnotí a mohou dojít k závěru, že střední a východní Evropa 
není takovou oázou bezpečí, jak se domnívali."
                                
 Forint v pátek vůči euru ztratil více než 2 procenta a 
výnosy maďarských dluhopisů vyskočily o 40 až 70 bazických bodů. 
Zlotý, leu a koruna vůči euru oslabily o 0,5 až 1,0 procenta. 
<CEE/> 
                                
 Maďarská vláda se v sobotu snažila zmírnit škody, když 
uvedla, že jakékoli srovnání s Řeckem je "přehnané" a že strana 
Fidesz je stále odhodlána dodržet cíl rozpočtového deficitu pro 
rok 2010 dohodnutý se zahraničními dárci. Trhům však může 
trvat celé měsíce, než se zklidní. [ID:nLDE65505R] 
 
                                
 POLITIKA, ROZPOČTY
                                
 Finanční záchrana ze strany EU a MMF pomohla Maďarsku, 
Lotyšsku a Rumunsku vyhnout se potenciální krizi platební 
bilance a bankovní krizi a zastavila nekontrolovaný propad měn 
regionu.
                                
 Ochránit region před výprodeji na okraji eurozóny, 
kdy se investoři zbavovali řeckých, španělských a portugalských 
aktiv, také pomohla usilovná snaha vlád srazit rozpočtové 
deficity.
                                
 Ovšem zatímco míra veřejného zadlužení a deficitů vychází 
ze srovnání s nejhoršími zeměmi eurozóny příznivě - veřejný dluh 
Maďarska loni činil 80 procent HDP proti 120 procentům v Řecku - 
výhled růstu je stále vlažný a můžou jej ještě zhoršit úsporná 
opatření.
                                
 Vládu v Bukurešti tento týden čeká hlasování o důvěře a 
generální stávka kvůli úsporným opatřením, jež zahrnují 
propuštění desítek tisíc státních zaměstnanců. [ID:nLDE6530QC]
                                
 Rumunská vláda minulý týden potřetí v měsíci odmítla 
všechny nabídky v dluhopisové aukci, jelikož investoři nebyli 
ochotni akceptovat výnosy, jež považovala za přiměřené. Krizi v 
Řecku odstartovala neochota investorů akceptovat výnosy pro 
Atény zvládnutelné. 
                                
 Litva, jejíž ekonomika se loni kvůli přísnému programu 
osekání státních výdajů smrštila o 15 procent, musí podle MMF 
prosadit úsporná opatření ve výši 5,5 procenta HDP, aby v roce 
2012 splnila cíl rozpočtového deficitu ve výši 3 procent HDP.
                                
 Nicméně vláda bude při naplňování tohoto cíle čelit potížím 
poté, co v březnu ztratila sněmovní většinu. 
                                
 Lotyšská koalice v březnu také ztratila většinu při 
probíhající debatě o plánu zvýšit daně a snížit platy státních 
zaměstnanců a omezit sociální výdaje. To vzbudilo pochybnosti o 
schopnosti Rigy dále čerpat finanční pomoc ve výši 7,5 miliardy 
eur před volbami, jež se uskuteční 2.října. 
                                
 "Rozpočtová situace je napjatá v řadě zemí střední a 
východní Evropy a širší obavy z dluhů evropských zemí by se záhy 
mohly zase týkat veřejných financí v celé řadě států střední a 
východní Evropy," uvedla Danske Bank. 
                                
 NOVÉ VLÁDY
                                
 Polsko a Česká republika se zatím vyhnuly potrestání ze 
strany trhů, ovšem i tyto země čelí rizikům. 
                                
 Trhy podpořilo překvapivé volební vítězství českých 
středopravicových stran, jež si kladou za cíl srazit rozpočtový 
deficit a veřejný dluh, jenž nyní s 37 procenty HDP představuje 
polovinu průměru EU.
                                
 Nicméně někteří analytici varují, že plán snížit schodek 
veřejných financí příliš rychle by mohl zbrzdit růst, jenž je 
nyní za letošní rok odhadován na zhruba 1,4 procenta. 
                                
 Polsko, jediný stát EU, jenž loni nezažil propad ekonomiky, 
by mělo letos růst zhruba o 3 procenta.
                                
 Blížící se volby plánované na příští rok a nedostatek 
jasných plánů, jak snížit rozpočtový schodek ve výši 7 procent 
HDP, však mohou veřejný dluh vytáhnout nad ústavní hranici 55 
procent HDP, a vynutit si tak bolestné výdajové škrty.
                                
 Trhy mohou znepokojit výměny vlád v regionu, kde jsou 
někteří politici stále poměrně nezkušení, pokud jde o střídání 
vlád, a ekonomické instituce nemají tradici, a to i v případě, 
že nové vlády budou vůči trhům přátelské.
                                
 Něco podobného se zřejmě minulý týden stalo v Maďarsku. 
Ačkoli se někteří analytici domnívají, že strana Fidesz si možná 
připravovala půdu pro ústup od dřívějších slibů na výrazné 
snížení daní, nezkušení politici podle všeho špatně odhadli 
účinek svých slov na trhy. 
                                
 Politické změny vedly v letošním roce ke dvěma tvrdým 
konfrontacím mezi vládami a centrálními bankami. Polská 
centrální banka se účastnila sporu, kolika penězi přispěje do 
vládního rozpočtu, zatímco v Maďarsku strana Fidesz tlačila na 
guvernéra centrální banky Andráse Simora, aby odešel, čímž 
ohrozila nezávislost banky.
                                
 Simon Quijano Evans, ekonom společnosti Cheuvreux, uvedl, že 
v pondělí očekává zotavení trhů poté, co maďarská vláda 
komentáře z minulého týdne objasnila. 
                                
 Evans však dodal, že "veškeré chyby či nesoulad v komunikaci 
politiků... budou mít za následek silně negativní reakci zejména 
v zemích s vyšším poměrem veřejného dluhu, devizových úvěrů a 
vnějšího zadlužení."